Pěstování bylinek či zeleniny pod hladinou moře: právě na tom pracuje tým podnikatelů v Itálii. Projekt, který dostal název Nemova zahrada, je podle autorů předzvěstí zemědělství budoucnosti, které by si snad mohlo poradit i s potravinovou krizí.

Je to paradoxní, ale kosmické sondy 21. století stále používají poměrně archaické informační technologie. Například sonda New Horizons, která nám před třemi lety odhalily krásy Pluta, disponuje v zásadě počítačem vyvinutým na konci 80. let.

Chemici a biologové z Masarykovy univerzity (MU) získali grant 100 milionů korun na další vývoj látek, které by mohly být využitelné při léčbě nádorových a kardiovaskulárních onemocnění.

Tempo, jímž lidstvo vyčerpává přírodní zdroje, které planeta Země dokáže obnovit za rok, se letos opět zvýšilo, byť proti loňsku pouze o jeden den. Vyplývá to z nejnovější zprávy organizace Global Footprint Network (GFN).

Kalixareny jsou unikátní molekuly, které do sebe dokážou pojmout další látky, a tím je zachytit či přenášet. Využívají se jak v analytické chemii, tak třeba v medicíně. Jejich výzkumu se v pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se už pět let věnuje tým vědců kolem Jiřího Ludvíka v Oddělení molekulární elektrochemie a katalýz.

Když jsem přejímal řízení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), zřetelně jsem sdělil, že do prázdnin bude vyřešen několikaletý spor mezi resortem financí a podnikateli, týkající se odpočtů na výzkum.

Dlouhodobý vývoj genů ptačí imunity zkoumá vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Vědci doufají, že to, jak se geny pro imunitu u ptáků během milionů let rozrůznily, jim pomůže pochopit souvislost mezi genetickou informací a obranou proti infekčním chorobám.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. vyhlašuje 10. ročník soutěže o Cenu Milady Paulové pro vědkyni za celoživotní přínos vědě. Cena Milady Paulové za rok 2018 bude udělena v oblasti věd o vzdělávání a výchově nebo též také věd edukačních.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) letos získalo pět řešitelů z Česka. Dva z nich míří na Univerzitu Karlovu, po jednom mají řešitelé z Masarykovy univerzity v Brně, z Biologického centra a z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Vyplývá to z výsledků hodnocení, které zveřejnila Evropská výzkumná rada

Genetický nástroj CRISPR je mnoha vědci považován za velmi nadějný pro zvyšování odolnosti rostlin. Soudní dvůr EU ale jeho využívání ve středu omezil – řada vědců se teď proto obává, že to bude mít negativní dopad na výzkum této nadějné technologie.