Technologická agentura ČR (TA ČR) se od tohoto roku zapojila do dalšího projektu typu ERA-NET Cofund programu Horizon 2020, ve kterém bude vyhlášena společná mezinárodní výzva (pod názvem EuroNanoMed3 Joint Call 2019) zaměřená na podporu projektů v oblasti nanomedicíny. Ta bude navázaná na program EPSILON, ve kterém TA ČR podpoří české subjekty mezinárodních projektů v celkové výši 1 000 000 €.

Podle předběžného harmonogramu bude společná mezinárodní výzva vyhlášena v listopadu 2018 a bude zaměřena na tato témata:

• "Regenerative medicine" (toto téma není podporované TA ČR)
• "Diagnostics"
• "Targeted delivery systems"

Projekty mohou společně předkládat projektová konsorcia tvořená partnery ze států zapojených do této mezinárodní výzvy. Příjem zkrácené verze návrhů projektů bude probíhat do ledna 2019 prostřednictvím mezinárodního systému.

Zdroj: TA ČR

Indie se stává hitem našich podnikatelů. Za posledních pět let vzrostl český export do druhé nejlidnatější země světa o polovinu a o klíčové asijské teritorium projevují čím dále větší zájem rovněž naši investoři.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se v pátek 7. září 2018 pod vedením předsedy vlády Andreje Babiše sešla na mimořádném zasedání. Hlavními tématy byly volby do předsednictva Technologické a Grantové agentury ČR a také volby místopředsedů RVVI. Rada se zabývala hodnocením a financováním velkých výzkumných infrastruktur a průběhem hodnocení výzkumu podle nové Metodiky 2017+ a hodnocením podpory účelové. Rada zároveň projednala návrhy na udělení dvou významných ocenění: Národní cena vlády Česká hlava a Cena předsedy RVVI na rok 2018. Premiér Babiš informoval členy Rady o probíhajících jednáních s vládními představiteli Německa a Indie k možnostem mezinárodní vědní spolupráce.

Andrej Babiš zahájil aktuálně diskusi s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o příležitostech zapojení Německa do projektu panevropského výzkumného konsorcia ELI-ERIC a rovněž při pátečním setkání s indickým prezidentem Ramem Nathem Kovindem nabídl přizvat špičkového indického vědce do tzv. Mezinárodní rady, která je již druhým rokem výkonným poradním orgánem RVVI.

Rada navrhla vládě jmenovat členem předsednictva TA ČR, který se zároveň stává jejím předsedou, prof. Ing. Petra Konvalinku, CSc., FEng. Za členku předsednictva GA ČR navrhli radní vládě opětovně jmenovat pro druhé funkční období prof. Ing. Stanislavu Hronovou, CSc., dr. h. c. Členové Rady znovu potvrdili prof. Ing. Petra Dvořáka, CSc. ve funkci 1. místopředsedy RVVI, ve funkci místopředsedů byli shodně potvrzeni PhDr. Pavel Baran, CSc. a doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA.

Jednání ke klíčovému tématu velkých výzkumných infrastruktur se účastnil za MŠMT ministr Robert Plaga. V návaznosti na provedenou ekonomickou analýzu Rada pozitivně hodnotila návrh MŠMT na redukci a konsolidaci počtu projektů infrastruktur z 58 na 49 projektů. Radní souhlasili s navýšením výdajů na velké výzkumné infrastruktury o 170 mil. Kč ročně, tj. z 1,720 mld. Kč na 1,890 mld. Kč v daném roce. Celkový rozpočet výdajů resortu MŠMT na VaVaI na rok 2020 se přitom nemění, navýšení se uskuteční přesunem jiných výdajů na výzkum v rámci resortu. Členové Rady opakovaně vyslovili obavu, že projektové financování infrastruktur nemusí dávat dostatečnou záruku jejich dlouhodobé udržitelnosti a finanční efektivnosti vzhledem ke strategickému významu pro vývoj vědy a výzkumu - MŠMT proto ve spolupráci s Radou zahájilo přípravu nového modelu hodnocení směrem ke stabilnější formě financování. (Rada v této souvislosti připravuje nové podmínky pro financování infrastruktur.)

V dalších bodech jednání se Rada zabývala pravidelným tématem Implementace Metodiky 2017+, a nad rámec institucionální podpory i hodnocením nových programů podpory účelové. Rada rozhodla, že každý poskytovatel bude mít svého odborného garanta v podobě zpravodaje, který si vytvoří externí tým spolupracovníků a bude koordinovat hodnocení, analýzy a schvalování programů účelové podpory konkrétního poskytovatele. Řízením zpravodajů byl pověřen Karel Havlíček, místopředseda RVVI, který k tomu dodává: „Jedná se o zásadní krok k posuzování účelové podpory. Rada vlády bude sehrávat v hodnocení stávajících a schvalování nových programů účelové podpory jinou roli než doposud. Každý program, než bude odsouhlaseno jeho financování, projde důkladným odborným oponentním řízením a teprve poté bude rozhodnuto o poskytnutí zdrojů, jinou formou bude probíhat i jejich zpětné hodnocení programů. Do účelové podpory ročně alokujeme 18 miliard korun a Rada musí garantovat, že tyto výdaje odpovídají reálné potřebě a podporují kvalitní výzkum.“

Závěrem roku budou už tradičně udělena dvě významná ocenění v oblasti vědy a výzkumu. Kandidátem na Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2018 byl Radou navržen prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., přední český a světově uznávaný rostlinný genetik. Národní cena vlády je udělována dle zákona č. 130/2002 Sb. jakožto ocenění mimořádných celoživotních výsledků. Nominaci musí projednat a schválit vláda.

Premiér Babiš se dále rozhodl udělit Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2018. Cena je udělována jednou ročně osobnosti, která významně propaguje nebo popularizuje výzkum, experimentální vývoj a inovace. Laureátem se stal prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. za obor biologických a zemědělských věd. Jaroslav Petr se věnuje popularizaci vědy systematicky od počátku 90. let. Začínal spoluprací s Českým rozhlasem a časopisem Věda a technika mládeži – později publikoval např. v Lidových novinách a magazínech Respekt, 21. století, Medical Tribune, Vesmír, Psychologie dnes. Je autorem populárně naučných publikací „Nemoc šílených krav“ (2001), „Klonování. Hrozba nebo naděje“ (2003) ad.  V současnosti dokončuje knihu s pracovním názvem „Desatero smyslů“ o smyslovém vnímání v živočišné říši.

Zdroj: vyzkum.cz

Pověřený náměstek po řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček v pátek podepsal na Pražském hradě za přítomnosti českého a indického prezidenta pracovní plán společné česko-indické spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

Za českou stranu dokument podepsal náměstek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček, za indickou stranu velvyslankyně Narinder Chauhan. Pracovní plán v sobě zahrnuje již konkrétní kroky vzájemné česko-indické spolupráce. Jedná se o vyhlášení výzvy pro společné výzkumné projekty v první polovině roku 2019. Podporovanými oblastmi jsou například informační a komunikační technologie, přírodní vědy, nové materiály, nanotechnologie a jiné. Předpokládaná realizace projektů je v období 2020 – 2022.

Zdroj: MŠMT

Na jaře 2019 plánuje japonský výrobce přesných kovových dílů Advanex otevřít svůj první výrobní závod v České Republice.

I když většina Čechů vnímá moderní technologie pozitivně, polovina z nich zde nachází také určitá rizika. Lidé se například obávají přílišné závislosti nebo možného zhoršení mezilidských vztahů – snad i proto většina z nich nesouhlasí s tím, aby roboti měli lidskou sexualitu.

Dne 4. září 2018 proběhl pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Technologického centra AV ČR kulatý stůl k přípravě 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“ (2021-2027) za účasti zástupců zainteresovaných stakeholderů z ČR.

Dne 7. června 2018 byl Evropskou komisí zveřejněn první oficiální návrh 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“, jenž bude v období víceletého finančního rámce EU v období let 2021 až 2027 představovat stěžejní nástroj podpory výzkumu, vývoje a inovací v EU a významnou měrou přispívat k dalšímu prohlubování spolupráce členských států EU v Evropském výzkumném prostoru.

Prostřednictvím rámcového programu „Horizon Europe“ budou v letech 2021 až 2027 v EU výzkum, vývoj a inovace podpořeny souhrnnou částkou 97,6 mld. EUR a dalšími 2,4 mld. EUR určenými pro program EURATOM pro výzkum a odbornou přípravu v období let 2021 až 2025.

V tomto kontextu MŠMT ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR zorganizovalo kulatý stůl k přípravě 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“, jehož cílem bylo představit dílčí pilíře a cíle budoucího rámcového programu, výstupy z dotazníkového šetření, jakož i facilitovat veřejnou debatu se zástupci zúčastněných stran o návrhu rámcového programu.

Během kulatého stolu byly prezentovány jednotlivé části návrhu rámcového programu „Horizon Europe“, jeho podoba, cíle a novinky ve srovnání se současným rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizontem 2020. Národní kontaktní pracovníci z Technologického centra AV ČR detailně představili jednotlivé pilíře rámcového programu „Horizon Europe“, prostor byl věnován i průřezovým otázkám, jako je genderová dimenze nebo otevřený přístup k vědě a právním či finančním aspektům rámcového programu „Horizon Europe“.

Celkově akce přispěla k bližšímu seznámení  s nadcházejícím rámcovým programem „Horizon Europe“ i k cenné výměně názorů a zkušeností mezi participujícími členy. Všichni účastníci vyjádřili odhodlání a ochotu podílet se na snaze o zvýšení úspěšnosti českých žadatelů a lépe prosazovat zájmy ČR v oblasti vědy a výzkumu.

Program kulatého stolu společně se všemi prezentacemi naleznete zde.

Zdroj: MŠMT

Asi 270 silničních mostů je podle Ředitelství silnic a dálnic ve špatném stavu. Jak ale můžou odborníci určit, který most ještě vydrží a který by naopak potřeboval okamžitou rekonstrukci? Zatím musí most kontrolovat fyzicky přímo na místě.

Praha se 6. a 7. září znovu stane evropským epicentrem „exponenciálních“ technologií. Future Port Prague se vrací do Pražské tržnice v rozšířené dvoudenní podobě a se spoustou novinek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 3. září 2018 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v programu TRIO.

Podmínky veřejné soutěže:

TRIO je programem na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje se zaměřením na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií (KETs) jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie.

U projektů, které budou podpořeny ve čtvrté veřejné soutěži v programu TRIO, se předpokládá:

• zahájení řešení v období od 1. 1. 2019 do 31. 8. 2019,
• ukončení řešení nejpozději do 31. 12. 2022,
• doba trvání řešení projektu maximálně 48 měsíců.

Více na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zdroj: MPO