CzechInvest ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR ve Stockholmu připravil již potřetí účast českých firem a výzkumně-vývojových ústavů na Nordic Life Science Days.

Mezinárodní vědecký tým v čele s českým vědcem vyrobil létajícího robota, který využívá pohybových triků hmyzu. Jde o tak zajímavou práci, že se dostala na titulní stránku vědeckého časopisu Science.

Díky technologickému pokroku by mohl ve světě vzniknout do poloviny příštího desetiletí dvojnásobný počet pracovních míst, než kolik jich kvůli robotům zanikne.

Ve dnech 10. až 15. září 2018 se konal v Chicagu již 32. ročník největšího strojírenského veletrhu v Severní Americe, International Manufacturing Technology Show (IMTS 2018).

Vědci ze Západočeské univerzity a podniku VÚB v Ústí nad Orlicí vytvořili nebývale odolnou vodivou nit. Ta umožňuje vyšívat elektroniku přímo do oblečení. Inovace může výrazně zlevnit výrobu takzvaného chytrého textilu.

Koncepty autonomních vozů se objevují čím dál častěji a nejprve budou v praxi využívány v kontrolovaných podmínkách. Pro takové použití přichystalo Volvo koncept tahače Vera, který ani nemůže mít řidiče. Nemá totiž kabinu.

Evropská rada pro výzkum (ERC) představila 7. září pracovní program na příští rok. Program byl vypracován vědeckou radou ERC jako součást Horizonu 2020 a podle zveřejněných informací budou v roce 2019 prostřednictvím grantů poskytnuty celkem dvě miliardy eur.

V Praze byl včera oficiálně představen první Cirkulární HUB v České republice, který nabídne zájemcům o moderní řešení praktické ukázky udržitelných přístupů pro každodenní život a odborníkům workshopy spojené s tématy cirkulární ekonomiky.

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) učinili spolu s kolegy z Univerzity v Nottinghamu a Max Planck Institutu molekulární buněčné biologie v Drážďanech další výrazný krok ve zkoumání vývoje rostlin i jejich vnitřního uspořádání pomocí fluorescenční mikroskopie. Od modelové rostliny huseníčku pokročili k mnohem větší vojtěšce, kterou dokáží ve speciálním mikroskopu sledovat v přirozeném stavu až několik dní. Unikátní zkušenosti shrnuli v článku pro prestižní časopis Nature Plants, v němž navíc nastínili celému světu perspektivy metody. Do budoucna ji hodlají využít i na jiné plodiny, především ječmen.

Odrazovým můstkem výzkumu byl detailní protokol pro dlouhodobé a šetrné zkoumání rostlin s vysokým rozlišením pomocí komerčně dostupných laserových mikroskopů, který vědci CRH publikovali před třemi lety v časopise Nature Protocols a jenž vzbudil značný zájem ve vědecké komunitě. Následně se badatelé rozhodli upravit techniku pro dlouhodobé a šetrné zkoumání rostlin tak, aby mohli snímat větší objekty než huseníček, například embrya vojtěšky a z nich vyvíjející se rostliny.

„Podařilo se nám posunout dále metodu, která dokáže zatím jako jediná snímat rostliny v různých úrovních od nitrobuněčné až po celé rostliny. Skutečnost, že jsme od huseníčku pokročili k vojtěšce, považujeme za velký milník. Rostlinu můžeme sledovat od několika hodin až po několik dní podobně, jako by byla v přirozeném prostředí. Vidíme nejen její vývoj, ale i interakce s vnějším prostředím a mikroby ve stanovených a přísně kontrolovaných podmínkách. Získáme tak mnohem lepší odpovědi na řadu biologických a biotechnologických otázek,“ uvedl vedoucí olomoucké výzkumné skupiny Jozef Šamaj, podle nějž jsou získané informace jstěžejní například pro zvýšení výnosů rostlin či jejich odolnosti vůči nepříznivým vlivům prostředí včetně sucha či chorob.

Podle jeho kolegy a dalšího spoluautora článku Miroslava Ovečky bylo přenesení metody z modelové rostliny na vojtěšku technicky poměrně složité. „Využíváme komerčně dostupný mikroskopický systém, takže jsme museli brát v úvahu jeho technické parametry. Důležité bylo připravit podmínky pro dlouhodobou kultivaci. Rostlina dostává ve sterilním prostředí čerstvé živiny, má zajištěný světelný režim i přísun vzduchu. Výsledky tak nejsou zkresleny sekundárními stresy způsobenými samotnou mikroskopií. Ve vědecké oblasti spočívá posun v tom, že doposud neexistoval systémový přístup, který by hodnotil vojtěšku na takové úrovni. Popsali jsme i technologické problémy, které mají jiné skupiny, a navrhli, jak by se tato progresivní metoda mohla využívat pro vývojové studie pro jakýkoliv typ rostlinných objektů. I z tohoto pohledu je článek unikátní, na základě dosažených výsledků otevíráme vědecké obci nové perspektivy,“ vysvětlil Ovečka.

Olomoučtí vědci hodlají i nadále metodiku vylepšovat a i v rámci projektu Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s názvem Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje ji upravit pro využití u ječmene. Díky článku v respektovaném časopise budou navíc moci ještě více prezentovat na konferencích a odborných seminářích pokrok v této technice i její možné uplatnění při výzkumu rostlin.

CRH sdružuje vědecké týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Autor: Martina Šaradínová
Zdroj: upol.cz

Muži mají ve všech profesích výzkumu převahu a jejich zastoupení má rostoucí tendenci, konstatuje nová zpráva o postavení žen v české vědě.

Zastoupení žen mezi výzkumníky dlouhodobě klesá. V roce 2016, který nová zpráva analyzovala, byl tento ukazatel zatím nejnižší od roku 2000, kdy se data v rozlišení podle pohlaví začala sbírat. V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí Evropské unie. Celou zprávu si přečtěte zde.

Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 10–11 let spíše stagnuje – v roce 2016 bylo na úrovni téměř 60 % žen. Mezi studujícími na doktorském stupni má však vzestupný trend – v současnosti necelých 47 %.

Studentek je tedy v České republice dostatek, tento stav však nemá dlouhodobě vliv na situaci ve výzkumu samotném. Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je totiž mezi doktorskými absolventy a výzkumníky samotnými.

Kde jsou u nás opravdu výzkumníci?

Největší podíl výzkumníků v ČR působí v technických (38 %) a přírodních vědách (30 %); dohromady tedy víc než dvě třetiny všech výzkumníků u nás. Podíl žen mezi výzkumníky je zde ale dlouhodobě nejnižší, a navíc s mírnou tendencí k poklesu. Nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky je dlouhodobě v lékařských vědách.

Zastoupení žen mezi akademiky nejvyšších kvalifikačních stupňů je velice nízké; zastoupení mezi profesory bylo v roce 2016 jenom 15,4 %; mezi docenty je to 25,3 %. V mezinárodním srovnání patří Česko z hlediska zastoupení žen na nejvyšších akademických pozicích k nejslabším zemím v Evropské unii.

Rozhodování ve vědě je podle této zprávy i nadále převážně v rukou mužů. V roce 2016 dosáhlo celkové zastoupení žen stojících v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje dohromady jen 15,5 % (Akademie věd ČR, grantové agentury, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, Rada pro výzkum, vývoj a inovace apod.). V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 19,3 %; v poradních a expertních orgánech jejich podíl dosáhl 18,0 %.

Zdroj: ČT24