Pohledy do mikrosvěta získávají díky nejnovějšímu elektronovému mikroskopu, který právě začali používat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), nový – třetí – rozměr.
Pohledy do mikrosvěta získávají díky nejnovějšímu elektronovému mikroskopu, který právě začali používat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), nový – třetí – rozměr.
Na pražské Fakultě strojní Českého vysokého učení technického (ČVUT) se ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) v Praze a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) vyvíjejí alternativní cévní náhrady pro průtoky menší než 150 mililitrů za minutu a s průměry pod šest milimetrů.
Více než 120 start-upových společností z celého Německa představilo své nejnovější digitální inovace na konferenci a veletrhu Demo Day, který se konal 7. února 2019 v Düsseldorfu. Vystavující firmy prezentovaly B2B produkty a řešení z oblasti průmyslových technologií a služeb.
Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům.
Vyvinout superpovlak, který významně sníží tření součástek strojů a prodlouží tak jejich životnost a ušetří za mazadla - to je cíl výzkumu, který spojuje vědce z ČVUT a tuzemské strojírenské podniky.
Část výzkumné komunity společenských věd, humanitních věd a umění se tento týden sešla v prostorách Akademie věd ČR, aby si se zástupci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Technologické agentury ČR pohovořila o budoucnosti aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a v uměleckém výzkumu.
Nástroj, který bude umět ověřovat informace a tvořit kontext novinářských zpráv vyvíjejí odborníci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV), Českého vysokého učení technického (ČVUT), Západočeské univerzity a České tiskové kanceláře (ČTK). Budou tak zkoumat vliv umělé inteligence na žurnalistiku v budoucnosti.
Mezinárodní spolupráce patří mezi nejdůležitější otázky, kterými se zabývá Komise ve vztahu k programu Horizon Europe.
České univerzity se zapojují do péče o životní prostředí. Upravují své kampusy a podporují ekologické aktivity studentů. Mezi projekty škol patří například zelené prostory, recyklovatelné nádobí či technologie filtrace vody. Jednorázové plasty se snaží omezit většina univerzit.
Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze a Mendelova univerzita v Brně na svých akcích využívají takzvané NickNacky, vratné kelímky s potisky často využívané na festivalech.
„Je to český produkt, jeho výroba je šetrná k přírodě a ještě k tomu dobře vypadá,“ uvedla manažerka Mendelovy univerzity Tereza Novotná.
Univerzita Palackého nahrazuje papírové a plastové nádobí například porcelánovými talíři, materiálem z cukrové třtiny a palmových listů. ČVUT používá kelímky ze škrobů rostlinné biomasy – kukuřice, obilovin či celulózy.
Česká zemědělská univerzita (ČZU) se zapojila do kampaně Dost bylo plastu ministerstva životního prostředí. Škola omezila jednorázové plasty a zřídila filtrační zařízení na vodu.
Kampus ČZU navíc dle prestižního žebříčku patří k nejekologičtějším na světě. Dále se z českých škol umístily Univerzita Hradec Králové a Univerzita Pardubice.
Kampus Albertov Univerzity Karlovy také zřizuje zelené prostory, přizpůsobuje budovy ekologickým přístupům, sází stromy a zalévá dešťovou vodou. Kampus Albertov bude v budoucnu využívat odpadní teplo pomocí rekuperace k ohřevu vody. Rolety a žaluzie budou reagovat na slunce, a tím sníží tepelnou zátěž interiéru a nároky na klimatizaci.
Odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni se zabývají problematikou zadržování vody ve městech. V rámci projektu Adaptace měst na změnu klimatu vytvořili mapy ploch ve městě z hlediska jejich propustnosti, podílu na výparu a na odtoku.
„Zvýší to efekt hospodaření s dešťovou vodou a město bude lépe připraveno na přicházející klimatické změny,“ popsal Jan Kopp z ekonomické fakulty univerzity.
Technická univerzita v Liberci přišla s projektem Envitech, kde příze z nanovlákna slouží jako nosič pro biomasu s bakteriemi, které čistí vodu přirozenou cestou. K čištění vody pro průmysl a energetiku používá úspornější a ekologicky šetrnější šokovou elektrodialýzu.
Dále škola z rýžových slupek získává oxid křemičitý v biomorfní podobě. „Ten je nezbytný v různých odvětvích průmyslu, při výrobě pneumatik až po potravinářství,“ sdělila mluvčí univerzity Barbora Jónová.
A kupříkladu pražská DAMU recykluje kostýmy. Z bannerů k inscenacím, které se vyrábějí z autoplachet, šije tašky.
Zdroj: Novinky.cz
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 4. února 2019 schválila klíčový materiál, který má Českou republiku do dvanácti let posunout mezi inovační lídry Evropy. Na vzniku Inovační strategie České republiky 2019–2030 se podílel více než třicetičlenný expertní tým.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |
Realizováno v rámci projektu OKO-NovaTech II. LTI17001, na který byla poskytnuta účelová podpora ze státního rozpočtu prostřednictvím programu MŠMT – INTER-EXCELLENCE v podprogramu INTER-INFORM.
Realizováno v rámci projektu OKO-NovaTech II. LTI17001, na který byla poskytnuta účelová podpora ze státního rozpočtu prostřednictvím programu MŠMT – INTER-EXCELLENCE v podprogramu INTER-INFORM.