Brněnští vědci vyvíjejí zařízení, které bude průběžně informovat o kvalitě vody

Monitorovat kvalitu vody. Neustále a bez nutnosti jezdit na místo pro vzorky. To by mělo umožnit nové zařízení, které v rámci česko-rakouského projektu WaterMon bude připravovat skupina pod vedením Jaromíra Hubálka z FEKT a CEITEC VUT. Výzkum, který podporuje Evropský fond pro regionální rozvoj a je ve spolupráci s univerzitou v rakouské Kremži, by měl do dvou let přinést technologie, které jsou levnější než stávající. S požadovanou mírou přesnosti ale budou umět detekovat ve vodě například olej, dusičnany či bakterii E.coli.

Inovativní technologie pro monitorování vody má představit nový projekt, na kterém letos v lednu začali pracovat výzkumníci pod vedením Jaromíra Hubálka. „Máme za úkol vytvořit zařízení, které monitoruje kvalitu vody a její mikrobiologické parametry,“ přiblížil Hubálek.

Podle něj sice povodí těmito technologiemi disponují, musí ale řešit hned několik problémů „Musí odebírat vzorky na místě, nebo provozovat plovoucí laboratoře, které jsou většinou velmi nákladné. Stává se navíc, že je lidé kradou. Proto se tolik nevyužívají. Stavějí se tak na břehu toků malé domky, které mají laboratoř zabudovanou. To je ale ještě nákladnější,“ upozornil Jaromír Hubálek.

Požadavek proto byl vytvořit zařízení, které bude dostatečně přesné, ale zároveň bude za přijatelnou cenu. Dalším z parametrů pak je, aby technologie umožňovala automatické odesílání dat. „Povodí sbírá data jednou měsíčně z určitých bodů na tocích. Hygiena hlídá pouze rezervoáry s pitnou vodou nebo vodou, ve které se lidé koupou,“ dodal Hubálek.

Zařízení, které by měli odborníci v novém projektu představit, by mělo data na server posílat každý den. Při překročení limitů by upozornilo pracovníky na problém. „Teď musí zaměstnanci k toku jezdit. Naše plovoucí jednotka by ale mohla měřit každý den a bezdrátově předávat data, ke kterým budou mít pracovníci přístup. Teoreticky by to do budoucna mohlo dělit data na veřejná a neveřejná,“ popsal Hubálek. Zároveň ale dodal, že zcela bez lidského zásadu ani toto zařízení fungovat nemůže. „Potřebuje servis. Takže by se jednou za měsíc museli zaměstnanci zastavit vyměnit nějaké věci. Například reagenční roztoky na měření,“ podotkl.

Český tým spolupracuje na inovativním přístroji s týmem z Dunajské univerzity v Kremži. „Máme také dva strategické partnery. A to Department of water management za rakouskou stranu a Jihomoravskou hygienickou stanici,“ uvedl Jaromír Hubálek. Právě tito partneři definují přesnější požadavky na to, co by měl přístroj umět sbírat za data. „Budeme s nimi diskutovat i citlivost dat, aby pro ně dodané údaje měly nějaký smysl,“ dodal Hubálek.

Vědci z obou zemí plánují vybavit zařízení optickými snímači a jedním elektrochemickým. Měřit by pak mělo například biochemické oxidanty, organické látky či olejový film. „Bude mít i fluorescenční snímání, které nás upozorní na některé anorganické látky, které ve vodě nechceme,“ přiblížil Jaromír Hubálek. Kromě toho bude přístroj kontrolovat, zda voda náhodou neobsahuje dusičnany, fosfor, amoniak či uran. „Budeme také ověřovat, zda není přítomna bakterie E.coli,“ upozornil Hubálek.

Důležité bylo hned na začátku projektu vyjednat místa, kde bude měření probíhat. Na české straně bylo nakonec zvoleno umístění na řece Želetavce, ze které voda vytéká i do Vranovské přehrady. „Museli jsme umístění plánovat i podle toho, abychom věděli, jaký je tam minimální a maximální průtok,“ vysvětlil Hubálek.

Ukončení projektu je plánováno na konci roku 2022. Jak ale Jaromír Hubálek upozornil, samotné zařízení budou muset odborníci sestrojit dřív. Tak, aby na něm zvládli nějakou dobu měřit a ověřit jeho funkčnost.

Zdroj: VUT
Ilustrační foto: pixabay.com