142017Zář
Britský návrh budoucího partnerství s EU ve vědě a inovacích

Britská vláda zveřejnila 6. září dokument s vizí budoucí spolupráce ve vědě a inovacích. Dokument s názvem Collaboration on science and innovation: a future partnership paper je jedním ze souboru stanovisek o přístupu britské vlády k budoucímu partnerství s EU. Přestože původní vize, vyslovená premiérkou Mayovou v lednu, znamenala jasný a nekompromisní odchod, nyní se britská vláda vyslovuje pro mírnější formu Brexitu a na oplátku od Bruselu očekává jistou míru flexibility. Jedním z hlavních cílů Británie je nyní hledat shodu v pokračování spolupráce s evropskými partnery v hlavních vědeckých, výzkumných a technologických iniciativách. Země se bude snažit vybudovat s unií zvláštní vztah, který by zajistil, že zůstane včele kolektivních snah o zlepšení. Jde o jasnou zprávu vyslanou směrem k inovačním společenstvím, aby mohla se spoluprací počítat i po odchodu Velké Británie.

Dokument se nezmiňuje o finanční stránce a neustupuje ani v otázce cizinců pracujících v Británii. Ve vědě, výzkumu a vývoji však Británie požaduje blízké partnerství, jaké EU neudržuje s žádnou z přidružených zemí. Britská vláda si je vědoma toho, že její věda a výzkum je v jednáních s EU vysokou kartou bez ohledu na finanční stránku. Prezentovaná představa hovoří o ambicióznějším a těsnějším partnerství s unijními vědeckými programy, než jaké existuje s nečleny Norskem a Švýcarskem. Británie je připravena přispět na 9. rámcový program, který bude zahájen v roce 2021, tedy dva roky po odchodu Británie z EU, a také na jaderný výzkum a programy Galileo a Copernicus. I když o přesných částkách se v dokumentu nehovoří, bude Británie muset zaplatit nejméně 1 miliardu ročně, což je ekvivalent sumy, kterou její vědci dostávají od programu v současnosti. Mohlo by se jednat o jakousi formu přidruženého členství, jaké zná EU v případě Norska, Švýcarska a Izraele. Britská vláda má však jinou představu a jejím cílem je získat vyšší status, než mají zmíněné státy. Podle hlavního vyjednavače pro Brexit Davida Daviese je dokument je jasným poselstvím toho, že pro Británii je klíčovou otázkou udržet spolupráci ve vědě a inovacích i po odchodu z unie. Ministr pro vědu Jo Johnson se vyslovil obdobně s tím, že vztahy ve výzkumu byly vzájemně přínosné. Zástupci některých univerzit se vyslovují pro model „přidruženého partnerství plus“ bez upřesnění, jak by mělo vypadat. Britská vláda pak počítá s pokračováním spolupráce v mezinárodních organizacích, které fungují mimo EU, například s CERN.

Nejasnosti ohledně dalšího vztahu vědy a výzkumu mezi EU a Británií v praxi znamenají, že vědci nevědí, zda podávat projekty do programu Horizon, protože vláda se zavázala podávat projekty pouze tehdy, bude-li Británie nadále členem EU. Samotná Británie vynakládá na podporu vědy a výzkumu pouhá 0,5% HDP, což je nejméně ze všech států G8, a z prostředků Horizonu tak země dostávala více, než kolik na vědu vydávala. Konec projektů podporovaných z H2020 tak může mít pro Británii značně nepříznivý dopad. Brusel naopak chystá rozpočet na léta 2021-2027 a zatím si neví rady s finanční mezerou, kterou způsobí absence britského příspěvku. Panují podložené obavy, že škrty se nevyhnou ani Horizonu a dalšímu rámcovému programu.

Plánovaný odchod Velké Británie z unie již vedl k tomu, že někteří vědci byli vyloučeni z grantů, byla jim zamítnuta možná spolupráce anebo se již rozhodli pracovat v jiné zemi, kde budou mít jistotu grantového financování. Odliv již pozoruje například University College London, odkud talentovaní vědci odcházejí a zájemců o místo naopak ubývá. Problémem je otázka přistěhovalců, proti nimž chce britská vláda jasně zakročit. Ačkoli se v dokumentu zároveň vyjadřuje pro to, že ti nejchytřejší a nejlepší jsou vítáni, nemusí to bruselským úředníkům stačit, protože volný pohyb pracovních sil je pro ně nedotknutelný. Švýcarský příklad kontroly volného pohybu dokazuje, jaké důsledky to mělo další zapojení do evropských iniciativ.

Celý vládní dokument najdete ZDE.

Zdroj: grant-garant.cz