ALLEA: akademické instituce v Evropě musí ochránit duševní vlastnictví

Evropská federace akademií přírodních a humanitních věd (ALLEA) vydala expertní stanovisko s názvem The Need for Intellectual Property Rights Strategies at Academic Institutions. Zdůrazňuje v něm význam ochrany práv duševního vlastnictví a formuluje doporučení pro akademické instituce i pro evropské a národní zákonodárce.

Důležitost takzvaných nehmotných aktiv, například počítačového softwaru nebo patentované technologie, v dnešní ekonomice neustále vzrůstá. To vyžaduje zásadní proměnu myšlení a určitou kulturní změnu v přístupu k managementu. Vědecké instituce se k těmto otázkám budou muset postavit stejně aktivně jako komerční organizace.

ALLEA vyzývá akademické instituce, aby přijaly adekvátní IPR strategie, které zajistí, že přenos poznatků bude probíhat ku prospěchu celé společnosti. Například prostřednictvím tzv. public-private partnerships neboli PPP, partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Jak se lépe připravit na ochranu duševního vlastnictví

Publikace dále obsahuje přehled možností, které se národním a evropským zákonodárcům nabízejí, pokud chtějí podpořit transfer výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků do inovativních produktů a procesů pod patentovou ochranou. Stanovisko bylo zpracováno Stálou pracovní skupinou ALLEA k otázkám práv duševního vlastnictví, která zahrnuje experty z různých oborů a několika evropských akademií věd. 

„Evropa riskuje, že bude zaostávat za dalšími regiony v pobídkách pro transfer znalostí. Akademické instituce a zákonodárci se musí lépe připravit na ekonomický posun směrem k nehmotným aktivům a upravit legislativní rámce i akademické postupy tak, aby na tyto trendy reagovaly pružněji,“ uvedl profesor Joseph Straus, předseda pracovní skupiny.

Stanovisko ALLEA doporučuje akademickým institucím následující kroky: 

– Přijmout komplexní IPR strategie tak, aby zůstaly atraktivními partnery pro soukromý sektor (v rámci PPP projektů) i pro další možné financování od třetích stran. 

– Zvýšit povědomí o důležitosti IPR pro inovace na mikro i makroekonomické úrovni a vytvořit modely, které odpovídajícím způsobem odmění zaměstnance v případě, že se úspěšně podaří komercializovat výsledky výzkumu. 

– Vyhradit adekvátní lidské a finanční zdroje na zavedení mechanismů, které ošetří podávání informací o vynálezech, registraci a monitoring IPR apod. 

– Vytvořit jasná pravidla pro vlastnictví a nakládání s IPR při zakládání komerčních spin-out společností. 

Další doporučení pro evropské a národní zákonodárce: 

– Navrhnout a přijmout legislativní opatření podobná těm, která byla přijata v USA, Číně, Japonsku nebo Koreji. 

– Zavést do patentového zákona přechodné období, zvážit zvýhodněný daňový režim pro příjmy vzniklé komercializací výsledků výzkumu, který byl financován z veřejných prostředků. 

– Lépe podporovat spolupráci mezi akademickými institucemi při komercializaci jejich vlastních výsledků výzkumu a optimalizovat spolupráci mezi existujícími Centry pro transfer technologií (Technology Transfer Offices, TTOs).

Celé znění stanoviska v angličtině je k dispozici ke stažení zde.

Autor: Klára Šámalová, Alice Horáčková
Zdroj: AV ČR