Akademickou prémii získali letos vědci zabývající se využitím laseru v mikrosvětě nebo tvarem rostlin

Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.

Laureáty vybírá předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová s pomocí mezinárodní poradní komise. Vědci mohou tuto prémii získat jen jednou. Oceněným slouží pro pokrytí nákladů spojených s výzkumem, včetně nákupu vybavení a výplaty mezd.

Materiály pro budoucnost

Petr Šittner podle AV patří k předním světovým odborníkům na supermoderní materiály s výjimečnými vlastnostmi, věnuje se totiž výzkumu takzvaných martenzitických fázových transformací a termomechanického chování kovových slitin s tvarovou pamětí.

Tyto materiály vykazují pro kov neobvyklé vlastnosti, mimo jiné mají extrémní vratnou deformovatelnost – superelasticitu. Využívají se především v lékařství, letectví či v automobilovém a spotřebním průmyslu.

Chlazení laserem

Pavel Zemánek je specialista ve fotonice – oboru na pomezí fyzikálních a technických věd. Zabývá se netradičním využitím laserových svazků v mikrosvětě. Výzkumná skupina, podpořená prémií, bude pod vedením Zemánka zkoumat klasické i kvantové chování komplexních nanoobjektů levitujících ve světelných svazcích ve vakuu.

Vědci budou laserem chladit jejich pohyb k nejnižším energiovým stavům s cílem získat „makroskopický“ mechanický kvantový systém. Experimenty podle AV směřují k rozvoji kvantových technologií zahrnujících například citlivější senzory či testy budoucích nanomotorů na kvantové úrovni energií.

Tajemství bílkovin

Leoš Valášek vede v Mikrobiologickém ústavu Laboratoř regulace genové exprese. Vědci v ní zkoumají principy jednoho ze základních molekulárních procesů v buňce – syntézu bílkovin neboli translaci. Ta probíhá prostřednictvím ribozomu a celé řady translačních faktorů.

Vědci zkoumají například to, jak buňka reaguje na měnící se podmínky okolí regulovanými změnami proteinové syntézy, případně k jakým změnám dochází v rámci různých patologií. I malé narušení načasování, prostorové distribuce či přesnosti syntézy pro život buňky klíčových proteinů způsobuje nebo doprovází mnoho lidských chorob. Valášek v září získal také Cenu předsedkyně Grantové agentury.

Rostliny a uhlík

Jitka Klimešová z Botanického ústavu je první vědkyní, která tuto prémii získala. Klimešová se zabývá tím, jak tvar rostliny ovlivňuje její funkci i funkci podzemních orgánů. Její tým se specializuje i na regeneraci rostlin po narušení a ukládání uhlíkových zásob.

Cílem výzkumu, podpořeného prémií, bude popis funkčních parametrů ekonomického spektra podzemních orgánů a zjištění jejich vlivu na orgány nad zemí, jemné kořeny, reprodukci, regeneraci a konkurenci rostlin. Výsledky lze využít k zpřesnění klimatických modelů či predikci vývoje vegetace vlivem globálních změn. Přínos budou mít i pro zemědělství.

Prémie byla poprvé uděleny v roce 2007. Dosud ji získalo 29 osobností.

Zdroj: ČT24