Ve čtvrtek 24. října 2019 se uskutečnilo 12. zasedání Vědecké rady BIC Brno, tentokrát v prostorách výzkumného centra RECETOX. Hlavním hostem zasedání byla Rut Bízková, poradkyně předsedy vlády pro vědu, výzkum a životní prostředí, která přítomné seznámila s trendy v podpoře vědy a výzkumu ve světě.


Evropská špička ve výzkumu dopadů chemických látek na lidstvo a životní prostředí

Na úvod vystoupila prof. Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX, které zkoumá chemikalizaci životního prostředí naší planety a jeho dopady na lidstvo a ekosystémy kolem nás. Výzkumné centrum RECETOX je špičkou ve svém oboru. Dokládá to také jeho zcela unikátní úspěch v programu Horizont 2020, neboť dosáhlo na tzv. hattrick ve výzvách SEWP 2018, což se zatím žádnému jinému subjektu napříč celou Evropou nepodařilo. RECETOX je též Národním centrem pro toxické látky a Regionálním centrem Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií pro OSN.


Klíčové oblasti podpory budou klima a digitalizace

S hlavním diskusním příspěvkem vystoupila Ing. Rut Bízková, poradkyně předsedy vlády pro vědu, výzkum a životní prostředí. Ve své úvodní prezentaci mimo jiné pomocí statistických dat ukázala, že v České republice v oblasti vědy, výzkumu a inovací nejsou hlavním problémem peníze, ale nedostatek špičkových pracovníků, kteří by dosahovali světových výsledků a rychle táhli české výsledky VaV na špičku EU. Hlavní problémem celé Evropy je potom struktura dosahovaných výsledků VaV. Zatímco v USA převládají patenty a aplikace výzkumu uplatnitelné v praxi, v Evropě převládají publikace a odborné články. A to má samozřejmě také dopad na nižší účast soukromého kapitálu v evropské vědě a výzkumu. V další části svého vystoupení Ing. Bízková informovala o směrech příštího období. Absolutní většina států OECD se shodla na prioritách, kterými budou klima a digitalizace. Ochrana klimatu je klíčová pro udržitelnost kvality života na Zemi. Digitalizace je zase největší trend současnosti a zároveň nástroj pro největší technologickou inovační změnu. Proto bude na ochranu klimatu a digitalizaci určeno kolem 70% evropských finančních prostředků pro období 2021-2027. V tomto kontextu Ing. Bízková vyzvala k podpoře digitalizace měst a obcí – díky tomu nebude docházet k vylidňování venkova a malých měst, neboť budou všechny služby dobře dosažitelné lokálně. Dále vyzvala k úpravě akreditovaných studijních oborů na VŠ a také k podpoře Inovační strategie Czech Republic – The Country for the Future.


Představení první výzvy programu “The Country for the Future”

Následovalo vystoupení Ing. Martina Švolby, ředitele Odboru výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu. Ten představil nový dotační program “The Country for the Future”, ze kterého bude možné čerpat prostředky na inovativní projekty. Program bude úspěšné žadatele směřovat k tomu, aby na konci projektu byl produkt projektu uveden do praxe, nebude třeba 2-letá účetní historie subjektu, takže na prostředky mohou dosáhnout také startupy či spin-offy. Finance programu budou navíc zacíleny na oblasti, které nepokrývají programy OPPIK.


Šíření excelence, rozšiřování účasti a nový venture kapitálový fond

V další části zasedání vystoupila Ing. Veronika Korittová z Technologického centra AV ČR, která se zaměřila na oblast wideningu, tzn. šíření excelence a rozšiřování účasti a spolupráce méně renomovaných institucí s prestižními výzkumnými organizacemi v projektech H2020. Na závěr zasedání vystoupil Ing. Michal Zálešák, ředitel fondu Lighthouse Ventures, který se zaměřuje na financování a rozvoj startupů a spin-offů v pre-seed a seed fázi. Fond disponuje kapitálem ve výši 24 mil. euro. a na startupové a spin-offové záměry má k dispozici 4 mil. euro. Za letošní první rok existence již fond posoudil přes 600 projektů, ze kterých již byly podepsány 4 smluvní spolupráce.