Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT vyvíjí ve spolupráci s Vysokou školou regionálního rozvoje a bankovním institutem – AMBIS nanovlákna umožňující citlivější zachycení pachových stop, které bude možné využít například při objasňování trestné činnosti. Vybrané vzorky testují speciálně vycvičení psi.

Mezinárodní výzva CHIST-ERA IV Call 2020, zaměřena na podporu projektů z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), je od 4. ledna 2021 otevřena.

Přihlaste svůj startup do mezinárodní soutěže Creative Business Cup a ověřte si, zda má potenciál být globálně úspěšný!

Karel Škubník a jeho vědečtí kolegové, pod vedením strukturního virologa Pavla Plevky z vědecko-výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity, objevili nové poznatky týkající se mechanismu uvolnění genomu včelích virů.

Česká republika se v roce 2017 aktivně zapojila do iniciativy Společného programování (Joint Programming) „Neurodegenerativní onemocnění“ (JPND). V této souvislosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy informuje, že dne 4. ledna 2021 byla vyhlášena výzva k předkládání předběžných návrhů projektů s názvem „Linking Pre-Diagnosis Disturbances of Physiological Systems to Neurodegenerative Diseases”.

V Česku by měl být během ledna k dispozici nový typ testu na covid-19, u něhož při odběru vzorku nepoužívá výtěr z nosohltanu. Na dotaz ČTK to řekl ředitel a hlavní vývojář firmy Diana Biotechnologies Václav Navrátil.

Ing. Hana Mózerová, doktorandka Katedry biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, vyhrála první cenu v soutěži o nejlepší diplomovou práci s názvem "Studie proveditelnosti mikrovlnného monitorování teploty v oblasti pánve léčené regionálním mikrovlnným hypertermickým systémem" na prestižní mezinárodní konferenci IEEE MTT-S International Microwave Biomedical Conference (IEEE IMBioC).

Vědci z Česka svým studiem přispěli k výzkumu poznání někdejších dopadů těles Sluneční soustavy na Zemi. Pomocí jednoho z gravitačních aspektů odhadli, z jaké strany některá obrovská tělesa, třeba asteroid, kometa či její část, proletěla atmosférou, než vytvořila kráter na Zemi.

Tuzemští vědci si připsali nový úspěch ve výzkumu dědičné informace jetele. Dva roky analyzovali genetickou informaci téměř čtyř stovek typů jetele lučního a nalezli vazbu mezi určitými oblastmi jeho DNA a vyšším výnosem.