mys

Vystavení mikrobům v dětství pomáhá imunitě, zjistili vědci z AVČR

K léčbě autoimunitních chorob může přispět výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Na myších popsali obranné buněčné mechanismy, které lze spustit pomocí mikrobů.

Takzvané receptorové molekuly Toll mají důležitou roli v imunitním systému. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost různých mikrobů. Akademie věd uvedla, že podle takzvané „hygienické hypotézy“ může být nárůst autoimunitních onemocnění způsoben tím, že někteří lidé nejsou v raném dětství dostatečně vystaveni mikrobům. Tehdy se totiž imunitní systém „učí“ fungovat a tato zkušenost je pro něj důležitá. Právě interakce receptorů Toll s mikroby podle vědců umí pozitivně ovlivnit imunologické procesy. Průběh těchto procesů je ale dosud nejasný.

Při autoimunitních onemocněních, například cukrovce prvního typu, poškozuje imunitní reakce vlastní buňky. Hlavními viníky tohoto útoku jsou imunitní buňky zvané T-lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním.

Aby tyto T-lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů, popsal šéf výzkumného týmu Dominik Filipp. „Poruchy tohoto děje vedou k tomu, že některé potenciálně nebezpečné T lymfocyty v imunitním systému zůstávají a vyvolávají závažná autoimunitní onemocnění,“ doplnil.

Co (ne)dělají školící buňky

Nyní vědci při experimentech na myších prokázali, že „školící“ buňky v brzlíku mají na svém povrchu právě receptory Toll. Po jejich odstranění zjistili u myší vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a diabetu prvního typu. Stimulace mladých myšek složkami mikrobů – bakterií a virů – přímo v brzlíku naopak posílila obranu proti tomuto typu onemocnění. Vědci obrannou reakci spouští přírodními i syntetickými mikrobiálními prostředky. Podle AV by tento postup mohl přispět k prevenci autoimunitních onemocnění.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

laborator (2)

Biologové objevili v Etiopii nový arenavirus

Dhati Welel. Tak výzkumníci pojmenovali nový druh mammarenaviru, savčího viru z rodiny arenavirů, jehož hostiteli jsou krysy mnohobradavkové. Podobně jako v případě koronaviru jde o jednovláknový RNA virus. U jeho objevu stál v africké Etiopii tuzemský tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Výsledky výzkumu, na němž čeští vědci spolupracovali s ruskými kolegy, nyní publikoval prestižní časopis Journal of Vertebrate Biology.

Na první pohled vypadá krysa mnohobradavková (Mastomys natalensis) jako neškodný hlodavec. V subsaharské Africe však tento tvor, který své pojmenování získal podle početných mléčných žláz na spodní straně těla, příliš populární není. Patří totiž mezi největší tamní zemědělské škůdce. V oblasti navíc neblaze proslul i jako významný přenašeč chorob, například leptospirózy (krysí žloutenky), moru nebo leishmaniózy.

Během svého vývoje se tento druh krys rozdělil na šest linií, které žijí napříč subsaharskou Afrikou. Dosud se vědělo, že zástupci pěti z nich jsou hostiteli alespoň jednoho z mammarenavirů. Patří mezi ně i virus Lassa, který způsobuje stejnojmennou krvácivou horečku, jež si ročně vyžádá na pět tisíc lidských životů.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní ve spolupráci s kolegy ze Severtsova Institutu Ruské akademie věd přišli na to, že hostiteli mammarenavirů jsou i krysy spadající do šesté linie.

Novinka mezi viry

„Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ vysvětluje vedoucí českého týmu Joëlle Goüy de Bellocq, která se výzkumu drobných afrických hlodavců věnuje již více než dvanáct let.

Výzkumníci virus pojmenovali podle lokality výskytu Dhati Welel. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ doplňuje vědkyně.

Nyní se proto tým pokusí zjistit, zda nově objevený virus běžně hostí oba druhy krys nebo je jeho výskyt u rodu Mastomys aweshensis pouze důkazem schopnosti viru přeskočit na jiného hostitele. Předchozí výzkum jiných afrických mammarenavirů (Gairo a Morogoro) přitom výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z odlišných oblastí neprokázal.

Věda zná pouhé procento virů

Nově objevený virus patří stejně jako koronavirus mezi jednovláknové RNA viry. Tím však jeho podobnost s původcem současné pandemie končí. „Dhati Welel není zoonotický virus. Jeho přenos na člověka je tudíž nepravděpodobný a lidstvo by ohrozit neměl,“ říká Joëlle Goüy de Bellocq.

Objev nového viru podle ní není ve vědeckém světě ničím výjimečným. Podle studie publikované v roce 2018 v časopise Science totiž stále zbývá objevit asi 1,67 milionu virů savců a ptáků, což je 99 procent všech virů na planetě. Polovina z nich přitom může mít zoonotický potenciál, mohou se tedy začít přenášet i ze zvířat na lidi nebo pak z člověka na člověka.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

mozek

Čeští vědci poodhalili vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Čeští vědci přispěli k výzkumu vlivu stáří na průběh mozkové mrtvice. Popsali skupiny genů, na něž má mrtvice u starších myší horší dopad než u mladých. Výzkum by mohl pomoci k léčbě ischemické mozkové příhody.

Cévní mozková příhoda v Česku ročně postihne kolem 40 tisíc lidí, z toho devět tisíc jí podlehne. Ačkoliv je úzce spjatá s věkem, podle Akademie věd (AV) nejsou dost popsány mechanismy, které zvyšují riziko u seniorů.

Vědci z Biotechnologického ústavu (BIOCEV) a Ústavu experimentální medicíny AV pro výzkum využili metodu RNA sekvenování. S její pomocí analyzovali změny způsobené mozkovou mrtvicí u dvou skupin různě starých myší. Konkrétně sledovali množství molekul RNA odrážející aktuální stav mozkové tkáně a identifikovali geny a buněčné procesy, které mrtvice změnila. Pak porovnali skupinu mladších a starších zvířat.

Byli jsme překvapeni, že odpověď organismu na mozkovou mrtvici byla v obou skupinách velmi podobná. Při podrobnějším zkoumání jsme však objevili určité skupiny genů, jejichž změna byla kvantitativně odlišná,“ podotkl výzkumník Lukáš Valihrach.

Za co můžou interferony

Podle vědců vykázala nadměrnou aktivitu ve skupině starších myší mimo jiné takzvaná interferonová signalizace prvního typu. Interferony jsou molekuly produkované buňkami imunitního systému. Normálně se podílejí na odpovědi organismu na virovou infekci, za určitých okolností však mohou vyvolat i nepřiměřenou reakci, která vede až k poškození mozkové tkáně.

Všechna naše data poukazovala na to, že rozdílná aktivace interferonové signalizace může přispívat ke zhoršenému průběhu mozkové ischemie u starých zvířat, a tudíž by mohla představovat potenciální terapeutický cíl při mírnění jejich negativních dopadů,“ vysvětlil vědec Peter Androvič.

Podle autorů výzkumu interferonem stimulovaná dráha vykazovala vyšší aktivitu 14 dnů po poranění. Nyní vědci pracují na dalších experimentech, díky kterým tyto změny popíší podrobněji.

Studii z výzkumu publikoval vědecký časopis Cell Reports.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

vetrna_elektrarna

Studie AVČR podporuje větrné elektrárny v Česku

Větrné elektrárny mohou zajistit do roku 2040 až třetinu české spotřeby elektřiny, tvrdí nová studie Akademie věd ČR. Zdejší terén i klima to podle ní umožňují. Skutečnost tedy bude záviset na podpoře státu, který s ní počítá.

Studie Akademie věd došla k závěru, že v Česku jsou podmínky pro stovky dalších větrných elektráren. Hlavně na Vysočině a v Jeseníkách, ale i jinde. Pokrývat by mohly v roce 2040 až třetinu současné spotřeby, zatímco nyní se podílejí zhruba jedním procentem. 

Studie byla připravena Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie (OZE). 

Jaké jsou možnosti větrných elektráren

Mezi hlavní závěry studie patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR. Řekl to David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

bmw-918407_1280

Vědci chtějí snížit emise spalovacích motorů přidáním vodíku k fosilním palivům

Vědci z Fakulty strojní ČVUT si dali za cíl zlepšit efektivitu spalovacího motoru a snížit jeho emise. Chtějí toho dosáhnout pomocí vodíku přidaného k běžným fosilním palivům. I auta na benzin nebo naftu by se tak do budoucna mohla přiblížit plnění stále přísnějších emisních limitů.

V Evropě se emisní limity pravidelně zpřísňují a pro běžné motory na benzin nebo naftu jsou stále obtížněji dosažitelné. Jednou z cest, jak jim mohou automobilky vyhovět, je vývoj hybridních motorů nebo elektromobilů. 

Vědci z fakulty strojní se ale snaží nabídnout další alternativu. Chtějí vylepšit efektivitu spalování v běžném spalovacím motoru. A to tak, že do jeho pracovního cyklu přidají malé množství extrémně hořlavého vodíku.

Spalujeme extrémně chudé směsi a jsme schopni snížit emise škodlivin včetně oxidu dusíku a výrazně snížit až o desítky procent emise CO2 při použití stávajících fosilních paliv,“ uvedl odborný asistent Ústavu vozidel a spalovacích motorů z Fakulty strojní ČVUT Jiří Vávra.

Chudá směs znamená, že se do válce motoru dodává jen velmi málo paliva. Aby i přesto vzplanulo, zajistí právě přidaný vodík.

Na místě klasické zapalovací svíčky v těchto místech umístíme předkomůrku, která je naplněná velice hořlavou zápalnou směsí, a ta je schopná vysoce efektivně prohořet zbytek náplně válce a tím snížit emise a zlepšit účinnost motoru,“ přibližuje Vávra. 

Děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek k tomu řekl: „Kolegové přinesli cestu, jak pro spalovací motory dál snížit emise pod dnešní normy, což se zdálo, že už není možné“.

Nový postup zatím vědci ověřují jen na zkušebním jednoválci. Skutečné auto s takovým motorem by rádi měli do pěti let. 

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

microscopy-3949484_1280

Finalista SOČ našel při stáži na AVČR nový virus

Jiří Houska, student 3. ročníku oboru Aplikovaná chemie na Střední škole obchodní v Českých Budějovicích, zabodoval v letošní soutěži středoškolské odborné činnosti – SOČ. Objevil nový, dosud nepopsaný virus a se svou středoškolskou prací “Hledání nových RNA virů” se probojoval do celostátního kola, kde obsadil 4. místo v oboru “Biologie” a byl zařazen do širšího výběru pro účast v navazující mezinárodní soutěži.

 Práci vypracoval pod vedením doktora Ondřej Lenze na Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR. Svůj výzkum zaměřil středoškolský vědec na viry rostlin, řas, hub a lišejníků, které využívají jako svoji dědičnou informaci dvouřetězcovou molekulu RNA.

A proč se student rozhodl hledat nové viry? „V současné době je jich v celosvětové databázi popsáno asi jenom 17 000 druhů, kdežto třeba cévnatých rostlin známe 200 000 druhů – je tedy velice pravděpodobné, že počet existujících virů bude daleko vyšší,“ vysvětluje Jiří Houska. Za pravdu mu dávají výsledky expedice TARA  Oceans, která nedávno při svých plavbách nalezla v mořích a oceánech celého světa téměř 200 000 potenciálních nových virů. „Ty ovšem zatím čekají na detailnější popis a navíc se jednalo výhradně o DNA viry,“ doplňuje jeho školitel Ondřej Lenz. „Proto jsme se v Jirkově výzkumu zaměřili na viry RNA, konkrétně na druhy s dvouřetězcovou RNA,“ dodává. Pomocí různých molekulárních metod se podařilo nejen potvrdit přítomnost tří již popsaných druhů virů v různých vzorcích, ale ve dvou z nich také objevit dosud nepopsaný druh. Počítačové analýzy získaných kousků jeho genomu pak umožnily spolehlivé zařazení viru do rodu chrysovirus a naznačily, že mohl vzniknout “zkřížením” mezi dvěma původně nepříbuznými druhy. Tato hypotéza zatím čeká na svoje potvrzení, nicméně Jiří Houska je rozhodnut pokračovat ve zkoumání virů i v dalším školním roce a obhájit nově získané výsledky v nadcházejícím ročníku soutěže SOČ. „Chtěl bych se pokusit nejen o získání kompletní sekvence nově objeveného viru, ale také jej dále molekulárně a biologicky charakterizovat,” dodává letošní úspěšný finalista. 

Zdroj: bc.cas.cz

Ilustrační foto:

bramburky

Hodnocení křupavosti potravin pomůže přístroj z MZLU

Křupavost potravin jako jsou chipsy, oplatky, sušenky nebo čokoláda půjde nově měřit. Vědci Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli přístroj, který je určen pro sledování míry akustické odezvy na mechanické narušení určitých typů potravin, svůj vynález si chtějí patentovat. Přístroj umožní srovnávat jednotlivé potraviny mezi sebou a poslouží zejména výrobcům jako doplněk ke standardním metodám hodnocení jakosti potravin.

Míru křupavosti testujeme nejen na úrovni běžně slyšitelné, ale i na výrazně vyšších frekvencích, které lidské smysly dokáží stěží rozeznat,“ uvedl Petr Dostál z Ústavu techniky a automobilové dopravy Agronomické fakulty MENDELU.

 Principem funkce unikátního přístroje je zesílení, přenos a vizualizace zvuku, který plyne z destrukce příslušné potraviny. Vědci destrukci musí normalizovat, aby byla měření opakovatelná a vykazovala tedy výsledky, které je možné srovnávat. „Naším cílem je zajistit grafickou podobu zvukové aktivity a uložit další parametry, jako je maximální amplituda zvuku, množství akustických událostí, množství akustických překmitů přes limitní úroveň, frekvenční rozsah atd. Díky záznamu těchto parametrů můžeme následně srovnávat jednotlivé potraviny mezi sebou,“ vysvětluje Dostál.

 Podle něj bude nový přístroj možné využít jako doplněk ke standardním metodám hodnocení jakosti potravin. „Je to něco nového, neobvyklého a standardně se tento parametr nehodnotí. Přístroj může být přínosný zejména pro výrobce potravin, kteří potřebují křupavost sledovat. To se týká samozřejmě těch potravin, kde je křupavost důležitá  jako jsou chipsy, oplatky, sušenky, čokoláda, nachos, ale také masných výrobků, například párků a klobás,“ uvedl Dostál. Křupavost zmíněných potravin je dána nejen recepturou, ale i časem. „S časem se křupavost mění a výrobce potřebuje znát rychlost změny a také ovlivnění křupavosti změnou receptury,“ dodal Dostál.

 Vědci odeslali spis o novém přístroji Úřadu průmyslového vlastnictví k patentování. Přístroj vyvinuli v rámci programu, který podpořila Technologická agentura České republiky.

Zdroj: mendelu.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

nápad-roku-1024x543

Top 10 Vodafone Nápad roku

Před měsícem jsme vás informovali o probíhající soutěži Vodafone Nápad roku 2020. Do 13. ročníku soutěže se celkem přihlásilo 171 projektů. Kdo se umístil v TOP 10?

Vím o všem

  • Typ projektu: Software
  • Obor: Construction & Civil Engineering

Vím o všem představuje inovativní cloudový nástroj pro chytré řízení stavebních firem a jejich projektů. Díky docházce přes mobilní aplikaci, automatickému online stavebnímu deníku a sledování strojů a majetku staví firmy rychleji, v klidu a za méně peněz. Investoři mají nonstop přehled a evidenci všeho, co se na stavbě děje.

Dronetag

  • Typ projektu: Hardware & Software
  • Obor: IoT/IoE & Sensors

Staráme se o to, aby drony byly plnohodnotnou součástí letového provozu tím, že je učíme mezi sebou komunikovat. Slouží k tomu naše IoT zařízení, které se umístí na dron a zprostředkuje komunikaci s ostatními účastníky letového provozu. Také vyvíjíme aplikaci, kde se uživatelé mohou ujistit, že provadí svůj let v rámci předpisů a zároveň vidí polohu ostatních dronů.

Resistant AI

  • Typ projektu: Service
  • Obor: ICT Security

Adaptivní zabezpečení pro fintech. Bráníme škálovatelným podvodům a útokům na automatizované finanční procesy. Digitalizované produkty se zaměřují na rychlost a zákaznický zážitek. To ovšem otevírá dveře škálovatelným podvodům.

SprayVision - digitalizace lakování

  • Typ projektu: Hardware & Software
  • Obor: Automotive & Transportation

Velká část předmětů, které nás obklopují, je povrchově upravena lakováním. SprayVision cílí na digitalizaci tohoto procesu, kde na základě dat a strojového učení proces analyzuje a následně optimalizuje. Díky tomu dokážeme snížit spotřebu barev, což vede ke snížení emisí. Dále kontrolovat proces a docílit tak stabilní kvality a nižší zmetkovitosti.

Live Penalty

  • Typ projektu: Hardware & Software
  • Obor: Gaming & Virtual Worlds

Live Penalty je mobilní / webovou hrou, která umožňuje propojit fanoušky ze všech kontinentů, skrze digitální svět. Spojte se se svými oblíbenými sportovci, kluby a stadiony způsobem, který nikdy předtím nebyl možný.

HAIDi

  • Typ projektu: Software
  • Obor: Life Science & Healthcare

HAIDi je aplikace, která pomáhá nemocnicím v boji proti nozokomiálním infekcím. Využívá k tomu automatickou analýzu elektronické zdravotnické dokumentace (včetně získávání informací z nestrukturovaných textů psaných lékaři a zdravotními sestrami). Díky HAIDi jsou nemocnice schopné v reálném čase sledovat výskyt nozokomiálních infekcí, odhalovat jejich příčiny a nastavovat účinná preventivní opatření.

Lemonero

  • Typ projektu: Software
  • Obor: Business & Productivity Services

Poskytujeme peníze eshopům pro jejich provoz, rozšíření zásob, nákup nového zboží, zaměstnance či obalový materiál. Vše je na pár kliknutí a eshop do pár minut zjistí jestli mu můžeme finance půjčit nebo ne.

Spacemanic - do vesmíru bez starostí

  • Typ projektu: Hardware & Software
  • Obor: Aerospace

Spacemanic je společnost, která se zabývá designem, vývojem a výrobou nanosatelitů, tzv. cubesatů. Cílem je přinášet velmi jednoduchá a efektivní řešení pro klienty, jakož i zajistit, aby se jejich projekt dostal do vesmíru - to vše od a po z.

S-Case

  • Typ projektu: Hardware & Software
  • Obor: Life Science & Healthcare

S-Case je přenosný lékařský přístroj kombinující chytré sensory (IR/Contact Thermometer, Blood Pressure Monitor, Glucometer, Pulseoximeter) s digitální databází pacientů. Může pomoci osobám s nižším medicínským vzděláním poskytovat adekvátní péči.

POTTY TABS

  • Typ projektu: Product
  • Obor: Education

POTTY TABS jsou patentované motivační tablety, které jako jediné pomáhají rodičům s učením jejich dětí na nočník rychle a jednoduše ve třech krocích. Díky své unikátní funkci přirozenou cestou motivují dítě k použití nočníku namísto plen a jejich jedinečné složení přírodní cestou nočník vyčistí. Od srpna ve všech prodejnách dm.

Více o soutěži si přečtete na webu VODAFONE NÁPAD ROKU 2020.

Zdroj: napadroku.cz

bacteria

Díky GTA zvládne bakterie předat svou DNA dál i v případě vlastní smrti

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí bakterie využít viry, které je napadají (bakteriofágy), k přenosu své vlastní DNA. Používají k tomu částice označované jako GTA (gene transfer agent).

Částice GTA vytvářejí buňky pro to, aby zajistily přenos genetické informace (DNA) mezi sebou navzájem. "Mechanismus přenosu DNA pomocí GTA se aktivuje jen za určitých podmínek. Pokud se bakterie dostanou do stresu například kvůli nedostatku živin, a navíc je hustota buněk vysoká, tak asi jedno procento z nich zahájí produkci GTA. Aby ale mohly tyto částice splnit svůj úkol a přenést DNA z jedné bakterie do jiné, musí bakterie, která GTA vyrábí, zahynout," uvedl Pavel Plevka z institutu CEITEC MU, který výzkumný tým vedl.

Předtím, než buňka zahyne, se její DNA rozpadne na velké množství menších částí. Tyto kousky zabalí GTA do svých hlaviček, a takto je mohou přenést do jiných bakterií.

Viry včetně bakteriofágů přenášejí mezi buňkami svou vlastní genetickou informaci a využívají prostředí infikovaných buněk pro množení sama sebe. Naopak GTA přenáší části genomu bakterie do jiné bakterie, která je může využít pro změny ve vlastní genetické informaci, a začít díky tomu lépe fungovat v daném prostředí.

GTA částice zatím nejsou úplně prozkoumané, popis jejich struktury je podle vědců důležitým krokem pro výzkum jejich možného využití. Jedním z nich je úprava vlastností bakterií používaných v biotechnologiích pomocí přenosu konkrétních genů.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Ilustrační foto: pxhere.com

cov

Neuronová síť z VŠCHT zefektivní čištění odpadních vod

Extrémní klimatické jevy, jako dlouhotrvající sucho nebo přívalové srážky se vyskytují díky probíhající klimatické změně častěji než kdy dříve. Úzce s nimi souvisí i výkyvy v kvalitě odpadní vody vypouštěné z tuzemských čistíren do řek a okolního prostředí. Reakcí na tento problém je nový inteligentní IT systém, který by měl být funkční v horizontu tří let. Ten umožní včasnou předpověď úrovně znečištění a jeho změn v městských stokových sítích. Pomůže tak v reálném čase zvolit vhodná technologická opatření, která rizika znečištění vodního ekosystému eliminují. Na projektu, jehož poskytovatelem je Technologická agentura ČR, pracuje konsorcium expertů na životní prostředí, hydrologii a informační technologie pod vedením Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Moderní analytické metody dnes umožňují sledovat kvalitu a kvantitu odpadních vod a generují obrovské množství dat, které je možné vyhodnocovat. Pomocí dlouhodobých datových řad tak můžeme pozorovat vývoj stěžejních ukazatelů přítoku a odtoku z čistíren odpadních vod,“ vysvětluje Ing. Petr Dolejš z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha s tím, že neustále roste tlak na dodržování přísných emisních limitů. To s sebou nese poptávku po nových spolehlivých technologiích, jež zajistí stabilní kvalitu odtoku z čistíren odpadních vod (ČOV) i během nepříznivých provozních událostí, jako jsou přívalové deště nebo extrémní sucho.

V současné praxi se na riziko znečistění okolního prostředí během těchto událostí reaguje naddimenzováním technologických prvků (vyšší dávky srážedla nebo vyšší výkon dmychadel atp.) oproti reálné potřebě v daném čase. To s sebou nese nemalé provozní náklady – materiální i energetické.

„Náš nový softwarový nástroj Water Scan Toolbox bude podle předem definovaných provozních scénářů radit technologovi ČOV, jak zvýšit efektivitu čistírenského procesu na základě unikátní znalosti predikovaných informací o kvalitě a kvantitě odpadní vody. Vytvořená neuronová síť navíc bude schopna posuzovat nejen odpadní vodu přitékající na ČOV, ale i například kvalitu i množství odlehčených vod, tedy těch, které ve větších městech za deště odtékají přímo do životního prostředí bez předčištění,“ upozorňuje inženýr Dolejš.  „O jejich kvalitě víme dosud velmi málo a jejich vzorkování je v praxi velmi problematické. K tomuto nám mohou pomoci moderní výpočetní metody, založené na strojovém učení,“ dodává.

Originalita navrhovaného řešení spočívá právě ve využití posledních poznatků z oboru informačních technologií, jako jsou hloubková analýza dat, tvorba neuronové sítě a strojové učení, v jinak poměrně konzervativním oboru správy vodohospodářské infrastruktury měst a obcí.

Kromě něj a jeho kolegů z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha se na projektu podílejí odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze, společnost VDT Technology a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, jediný provozovatel vodohospodářské infrastruktury v ČR, který využívá real-time monitorovací stanici vybavenou moderní analytickou instrumentací.

Zdroj: vscht.cz

Ilustrační foto:pixabay.com