covid19a

Spolupráce AVČR a Riocath dala vznik sadě k samoodběru vzorků na test covid-19

Nižší riziko kontaminace vzorku i možné nákazy zdravotníků má přinést sada pro laický samoodběr vzorků k testu na covid-19. Využít ji budou moci například rodiny nebo personál sociálních ústavů. Cenově má být srovnatelná s dosud využívanými testovacími sadami, tedy mezi 70 a 120 korunami. Zástupci holdingu Riocath a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) sadu představili na pondělní tiskové konferenci. Produkt ještě musí projít dalšími testy a certifikací, výroba by mohla začít do několika měsíců.

Sada má být využívána jako součást PCR testu. Jejím základem je dvouplášťová trubička, která podle tvůrců zajišťuje bezpečné provedení stěru ze zadní stěny nosohltanu. Podle ředitele ÚOCHB Zdeňka Hostomského si Riocath a ústav nechali před několika lety trubičku patentovat pro šetrnější přístup do tělních dutin.

Další využití získala poté, co výzkumníci z ÚOCHB začali na jaře vyvíjet soupravy pro laboratorní diagnostiku covidu-19, která měla Česko vyvést ze závislosti na zahraničních sadách.

Samoodběr pomůže zdravotníkům

Miroslav Svoboda z Riocath v pondělí uvedl, že cílem vývojářů bylo, aby byl set spolehlivější než současné sady a zároveň umožnil odběr více vzorků najednou a směsný test. V případě, že by se prokázala pozitivita, by podle tvůrců byli členové skupiny, která si test provedla, posléze otestováni jednotlivě. Dodal, že samoodběr sníží riziko nákazy zdravotníků a usnadní také práci laborantům.

Svoboda uvedl, že cena sady bude podobná jako u nynějších sad, tedy mezi 70 až 120 korunami. Podle jeho slov je třeba vyjednat certifikaci s  ministerstvem zdravotnictví. Společnost také řeší podobu a zajištění hromadné výroby. Při dobrém vývoji by se výroba podle Svobody mohla rozběhnout do podzimu. Hromadná výroba sad využívá tlakové vstřikování.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

vakcina

Vědci z AVČR vyvíjí bezpečnější a zároveň účinnější vakcíny

Imunizace organismu pomocí vakcín je v současné době nejlepší ochranou dospělých i dětí proti řadě závažných infekčních onemocnění. Ne vždy však očkování vyvolá dostatečně silnou imunitní odpověď a navíc nemusí ochránit jedince po celý život. Vědci z Akademie věd začali proto zkoumat, jak vakcínám zajistit vyšší účinnost, prodloužit dobu jejich působení v  organismu a přitom zachovat vysokou bezpečnost.

Běžně používané vakcíny obsahují oslabené či usmrcené viry nebo bakterie, které v organismu nevyvolají vlastní onemocnění, ale naučí náš imunitní systém rozpoznat jejich struktury. Pokud se organismus setká podruhé se skutečným patogenem téhož původu, dokáže na ně tímto způsobem „vytrénovaný“ imunitní systém rychle zareagovat a ubránit se infekci. „Tyto mikrobiální vakcíny jsou poměrně účinné, ale zároveň představují jisté bezpečnostní riziko. Fakticky vzato celé bakterie či viry ve vakcíně nepotřebujeme, k aktivování imunitního systému nám stačí jen jejich specifické povrchové výběžky – antigeny – které v buňkách vyvolávají imunitní reakce,“ vysvětluje Richard Laga z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Velkým příslibem do budoucna jsou proto takzvané antigenní vakcíny, které obsahují pouze tyto izolované povrchové výběžky virů nebo bakterií. Antigenní vakcíny jsou sice bezpečnější, ale naneštěstí mnohem méně účinné než běžné mikrobiální vakcíny. Zesílení jejich účinku lze ovšem docílit použitím vhodných pomocných imunostimulačních látek – adjuvancií – které jsou podány současně s antigenem.

Výzkumnému týmu Richarda Lagy z ÚMCH AV ČR, který působí ve vědeckém centru BIOCEV, se podařilo společně s kolegy z National Institutes of Health, University of Oxford a společností Avidea Technologies navrhnout nový prototyp vakcíny, která se svou účinností blíží mikrobiálním vakcínám, přičemž si ale zachovává bezpečnost antigenních vakcín. Základem těchto pokročilých vakcín je obří syntetická makromolekula, neboli polymerní nosič, na kterou chemici navážou jak izolované antigeny, které v organismu vyvolají specifickou imunitní odpověď, tak molekuly adjuvancií, které zesílí vlastní účinek antigenu. 

Uměle vytvořená polymerní vakcína se pak svou velikostí, tvarem a některými strukturními motivy podobá skutečnému patogenu a je dobře rozpoznávána buňkami imunitního systému. „Ve srovnání s volným antigenem vydrží polymerní vakcína déle cirkulovat v tělním oběhu, což vede k  dlouhodobější a tím pádem i k účinnější stimulaci imunitního systému,“ vysvětluje jednu z výhod pokročilých vakcín Richard Laga.

Navržené polymerní vakcíny byly dosud úspěšně testovány na zvířecích modelech jako preventivní opatření proti závažným imunodeficitním a respiračním onemocněním vyvolaných viry HIV a RSV. „Principiálně je ale možné na polymerní nosič navázat libovolný antigen izolovaný nejen z virů nebo bakterií, ale také z vlastních nádorů,“ dodává Laga, čímž se otevírají nové možnosti aktivní imunizace organismu využitelné jak při prevenci řady dalších infekčních onemocnění, tak při personalizované terapii nádorů. Výzkum podporuje Akademie věd v rámci vědeckého programu Strategie AV21 Molekuly a materiály pro život.

Zdroj: lidovky.cz

Ilustrační foto: pixabay.com