Dhati Welel. Tak výzkumníci pojmenovali nový druh mammarenaviru, savčího viru z rodiny arenavirů, jehož hostiteli jsou krysy mnohobradavkové. Podobně jako v případě koronaviru jde o jednovláknový RNA virus. U jeho objevu stál v africké Etiopii tuzemský tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Výsledky výzkumu, na němž čeští vědci spolupracovali s ruskými kolegy, nyní publikoval prestižní časopis Journal of Vertebrate Biology.

Na první pohled vypadá krysa mnohobradavková (Mastomys natalensis) jako neškodný hlodavec. V subsaharské Africe však tento tvor, který své pojmenování získal podle početných mléčných žláz na spodní straně těla, příliš populární není. Patří totiž mezi největší tamní zemědělské škůdce. V oblasti navíc neblaze proslul i jako významný přenašeč chorob, například leptospirózy (krysí žloutenky), moru nebo leishmaniózy.

Během svého vývoje se tento druh krys rozdělil na šest linií, které žijí napříč subsaharskou Afrikou. Dosud se vědělo, že zástupci pěti z nich jsou hostiteli alespoň jednoho z mammarenavirů. Patří mezi ně i virus Lassa, který způsobuje stejnojmennou krvácivou horečku, jež si ročně vyžádá na pět tisíc lidských životů.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní ve spolupráci s kolegy ze Severtsova Institutu Ruské akademie věd přišli na to, že hostiteli mammarenavirů jsou i krysy spadající do šesté linie.

Novinka mezi viry

„Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ vysvětluje vedoucí českého týmu Joëlle Goüy de Bellocq, která se výzkumu drobných afrických hlodavců věnuje již více než dvanáct let.

Výzkumníci virus pojmenovali podle lokality výskytu Dhati Welel. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ doplňuje vědkyně.

Nyní se proto tým pokusí zjistit, zda nově objevený virus běžně hostí oba druhy krys nebo je jeho výskyt u rodu Mastomys aweshensis pouze důkazem schopnosti viru přeskočit na jiného hostitele. Předchozí výzkum jiných afrických mammarenavirů (Gairo a Morogoro) přitom výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z odlišných oblastí neprokázal.

Věda zná pouhé procento virů

Nově objevený virus patří stejně jako koronavirus mezi jednovláknové RNA viry. Tím však jeho podobnost s původcem současné pandemie končí. „Dhati Welel není zoonotický virus. Jeho přenos na člověka je tudíž nepravděpodobný a lidstvo by ohrozit neměl,“ říká Joëlle Goüy de Bellocq.

Objev nového viru podle ní není ve vědeckém světě ničím výjimečným. Podle studie publikované v roce 2018 v časopise Science totiž stále zbývá objevit asi 1,67 milionu virů savců a ptáků, což je 99 procent všech virů na planetě. Polovina z nich přitom může mít zoonotický potenciál, mohou se tedy začít přenášet i ze zvířat na lidi nebo pak z člověka na člověka.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com