Jiří Houska, student 3. ročníku oboru Aplikovaná chemie na Střední škole obchodní v Českých Budějovicích, zabodoval v letošní soutěži středoškolské odborné činnosti – SOČ. Objevil nový, dosud nepopsaný virus a se svou středoškolskou prací “Hledání nových RNA virů” se probojoval do celostátního kola, kde obsadil 4. místo v oboru “Biologie” a byl zařazen do širšího výběru pro účast v navazující mezinárodní soutěži.

 Práci vypracoval pod vedením doktora Ondřej Lenze na Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR. Svůj výzkum zaměřil středoškolský vědec na viry rostlin, řas, hub a lišejníků, které využívají jako svoji dědičnou informaci dvouřetězcovou molekulu RNA.

A proč se student rozhodl hledat nové viry? „V současné době je jich v celosvětové databázi popsáno asi jenom 17 000 druhů, kdežto třeba cévnatých rostlin známe 200 000 druhů – je tedy velice pravděpodobné, že počet existujících virů bude daleko vyšší,“ vysvětluje Jiří Houska. Za pravdu mu dávají výsledky expedice TARA  Oceans, která nedávno při svých plavbách nalezla v mořích a oceánech celého světa téměř 200 000 potenciálních nových virů. „Ty ovšem zatím čekají na detailnější popis a navíc se jednalo výhradně o DNA viry,“ doplňuje jeho školitel Ondřej Lenz. „Proto jsme se v Jirkově výzkumu zaměřili na viry RNA, konkrétně na druhy s dvouřetězcovou RNA,“ dodává. Pomocí různých molekulárních metod se podařilo nejen potvrdit přítomnost tří již popsaných druhů virů v různých vzorcích, ale ve dvou z nich také objevit dosud nepopsaný druh. Počítačové analýzy získaných kousků jeho genomu pak umožnily spolehlivé zařazení viru do rodu chrysovirus a naznačily, že mohl vzniknout “zkřížením” mezi dvěma původně nepříbuznými druhy. Tato hypotéza zatím čeká na svoje potvrzení, nicméně Jiří Houska je rozhodnut pokračovat ve zkoumání virů i v dalším školním roce a obhájit nově získané výsledky v nadcházejícím ročníku soutěže SOČ. „Chtěl bych se pokusit nejen o získání kompletní sekvence nově objeveného viru, ale také jej dále molekulárně a biologicky charakterizovat,” dodává letošní úspěšný finalista. 

Zdroj: bc.cas.cz

Ilustrační foto:

Křupavost potravin jako jsou chipsy, oplatky, sušenky nebo čokoláda půjde nově měřit. Vědci Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli přístroj, který je určen pro sledování míry akustické odezvy na mechanické narušení určitých typů potravin, svůj vynález si chtějí patentovat. Přístroj umožní srovnávat jednotlivé potraviny mezi sebou a poslouží zejména výrobcům jako doplněk ke standardním metodám hodnocení jakosti potravin.

Míru křupavosti testujeme nejen na úrovni běžně slyšitelné, ale i na výrazně vyšších frekvencích, které lidské smysly dokáží stěží rozeznat,“ uvedl Petr Dostál z Ústavu techniky a automobilové dopravy Agronomické fakulty MENDELU.

 Principem funkce unikátního přístroje je zesílení, přenos a vizualizace zvuku, který plyne z destrukce příslušné potraviny. Vědci destrukci musí normalizovat, aby byla měření opakovatelná a vykazovala tedy výsledky, které je možné srovnávat. „Naším cílem je zajistit grafickou podobu zvukové aktivity a uložit další parametry, jako je maximální amplituda zvuku, množství akustických událostí, množství akustických překmitů přes limitní úroveň, frekvenční rozsah atd. Díky záznamu těchto parametrů můžeme následně srovnávat jednotlivé potraviny mezi sebou,“ vysvětluje Dostál.

 Podle něj bude nový přístroj možné využít jako doplněk ke standardním metodám hodnocení jakosti potravin. „Je to něco nového, neobvyklého a standardně se tento parametr nehodnotí. Přístroj může být přínosný zejména pro výrobce potravin, kteří potřebují křupavost sledovat. To se týká samozřejmě těch potravin, kde je křupavost důležitá  jako jsou chipsy, oplatky, sušenky, čokoláda, nachos, ale také masných výrobků, například párků a klobás,“ uvedl Dostál. Křupavost zmíněných potravin je dána nejen recepturou, ale i časem. „S časem se křupavost mění a výrobce potřebuje znát rychlost změny a také ovlivnění křupavosti změnou receptury,“ dodal Dostál.

 Vědci odeslali spis o novém přístroji Úřadu průmyslového vlastnictví k patentování. Přístroj vyvinuli v rámci programu, který podpořila Technologická agentura České republiky.

Zdroj: mendelu.cz

Ilustrační foto: pixabay.com