Nové možnosti úpravy nanovláken pro filtraci vzduchu za pomoci plazmatu hledají fyzici z centra CEPLANT Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Nanovlákna se při výrobě filtrů nanášejí na podkladovou tkaninu, ale v současnosti se kvůli zlepšení mechanických vlastností a lepšímu přilnutí k tomuto podkladu musí ještě laminovat. Právě tento krok chtějí vědci s využitím plazmatu obejít. Na ověření této možnosti získali 760 tisíc korun od Technologické agentury ČR. Filtrační schopnosti materiálu se při zatím potřebném laminování nepatrně snižují. Plazma by to mohla vyřešit, je ale třeba ověřit možnosti jejího nasazení v průmyslové výrobě.

V centru CEPLANT už v minulých týdnech vypomáhali kolegům z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU s výrobou nanovlákenných filtrů, které se po laminaci využívaly do roušek vznikajících v rámci aktivity sijemerousky.cz pro lidi ze sociálních služeb. Na Masarykově univerzitě se připravilo asi jeden a půl kilometru materiálu, který vystačí na výrobu čtyřiceti až šedesáti tisíc vložných filtrů, díky nimž mají ručně šité roušky vyšší účinnost.

Právě filtrační schopnosti materiálu se ale při zatím potřebném laminování nepatrně snižují. „Rádi bychom zjistili, zda můžeme tento technologický krok nahradit procesem, při němž podkladovou tkaninu i samotná nanovlákna ošetříme plazmatem, které je generováno za atmosférického tlaku,“ přiblížil záměry studie řešitel projektu David Pavliňák. V laboratoři na malých množstvích nanovláken a filtrů už tento postup vyzkoušený mají, ale chtějí zjistit, zda je po technické i ekonomické stránce využitelný i pro průmyslovou výrobu.

„Součástí projektu je také ověření toho, co s nanovlákennými filtry ošetřenými plazmatem udělá čas a běžné prostředí. Budeme tedy takto vyrobený materiál vystavovat různým podmínkám, jako je ultrafialové záření, vlhkost a podobně, abychom zjistili, zda se například po čase nezačnou nanovlákna z podkladové tkaniny uvolňovat nebo zda se nebude filtr rozpadat,“ doplnil Pavliňák.

V mimořádné výzvě Technologické agentury ČR zaměřené na takzvané Proof of Concept projekty, které mají ověřit, zda jsou postupy navržené vědci využitelné v praxi, uspěly celkem čtyři projekty z Masarykovy univerzity, které dohromady získaly podporu ve výši 4,1 milionu korun. Výzva byla vyhlášena v březnu a byla zaměřená přímo na projekty, které mají pomoci zamezit šíření nového koronaviru.

Zdroj: em.muni.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Koruny stromů neplní pouze funkci estetickou, ale především ryze praktickou. Ve svém stínu vytvářejí stabilnější prostředí, které chrání rostliny před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Ve studii zveřejněné v prestižím časopise Science to tvrdí mezinárodní vědecký tým zahrnující i šest vědců z Botanického ústavu AV ČR.

„Hlavním výsledkem naší studie je, že lesní rostliny reagují citlivě na lokální změny hustoty stromového patra a nikoli na oteplování klimatu pozorované mimo les,” vysvětluje Martin Kopecký z Botanického ústavu AV ČR. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený právě změnou klimatu. Naopak tam, kde došlo k prořídnutí stromového patra, stoupaly teploty mnohem rychleji.

Vědecké práce zabývající se dopadem probíhajících klimatických změn přitom obvykle vycházejí z teplot měřených meteorologickými stanicemi. Tyto stanice se však nacházejí mimo les a měří teplotu vzduchu v meteorologické budce dva metry nad zemí. Taková měření proto neodpovídají reálným podmínkám, ve kterých žije většina lesních organismů.

Výzkumníci proto porovnali reakci lesních bylin na změnu klimatu naměřenou na meteorologických stanicích s reakcí na změny mikroklimatu naměřenou v lesním podrostu. Údaje o teplotách pak zkombinovali s až osmdesát let starými údaji o hustotě stromových korun na třech tisících výzkumných ploch napříč Evropou, přičemž šestina z těchto ploch se nachází v České republice.

Se ztrátou ochranného krytu stromů, ať už v rámci přirozeného vývoje lesa nebo v důsledku těžby, zažívají lesní rostliny skokové zvýšení teplot. V kombinaci s očekávaným nárůstem letních veder potom může dojít k výraznějším změnám lesní biodiverzity. Dříve chladné, stinné a obecně vlhčí lesní prostředí bude horku vystaveno častěji a po delší dobu. „V lesnictví bychom proto měli vzít více v úvahu dopady hospodaření na mikroklima a biodiverzitu podrostu. Proto musíme podporovat způsoby hospodaření, které nevedou ke kompletnímu odstranění stromového patra na větších plochách,“ shrnuje závěry výzkumu Martin Kopecký.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com