syringe-1574486_1920 (1)

Lékaři v Brně nasadili poprvé v Česku novou terapii proti rakovině

Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve Fakultní nemocnici Brno a jednu z prvních ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice.

Lékaři z Fakultní nemocnice v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity jako první ve střední Evropě použili u pacienta s lymfomem buněčnou genovou onkologickou terapii.

Pacient, kterému lékaři diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin, mohl před Vánoci opustit nemocnici.

Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Lékaři Interní hematologické a onkologické kliniky pacientovi lymfom diagnostikovali letos v červnu, ani po několika cyklech chemoterapie se ale jeho stav nezlepšil.

Žádný efekt nepřinesla ani velmi intenzivní chemoterapie. Po dvou liniích modifikované léčby se nádor dokonce zvětšil a začal tlačit na průdušky, plíce a velké cévy. V této situaci navíc nebyla možná intenzivní léčba jako transplantace kostní dřeně.

„Naštěstí byla právě v této době (říjen 2019) dokončena několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů,“ komentoval zákrok přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky, profesor Jiří Mayer.

Při této léčbě zdravotníci nejprve pacientovi z krve odeberou bílé krvinky, které následně odešlou do výrobního závodu firmy Kite Gilead.

Zde do nich pracovníci vloží speciální genetickou informaci, díky které se krvinky „naučí“ cíleně rozeznávat a ničit určené nádorové buňky. Přípravek, který vyjde asi na deset milionů korun, vyrobí prvním třem pacientům zdarma.

Osmačtyřicetiletý muž podstoupil odběr bílých krvinek začátkem listopadu. Genetická modifikace proběhla úspěšně a lékaři mu buňky po šetrné přípravné chemoterapii podali na začátku prosince. Na pacientovi se projevily pouze velmi mírné nežádoucí účinky, které zdravotníci zvládli.

Zdravotní stav se zlepšil již za několik dní. „Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě,“ řekl k zákroku vedoucí lékař celého terapeutického programu v brněnské nemocnici František Folber.

Zdroj: seznamzpravy.cz
Úvodní foto: pixabay.com

medic-563423_1920 (1)

Olomoucká přírodověda má nový spektrometr

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého pořídila pro své vědce špičkový hmotnostní spektrometr za dvacet milionů korun. Laboratoř fakulty je podle jejích zástupců teprve třetím pracovištěm na světě, které má tento přístroj s vysokým rozlišením k dispozici. Využijí ho odborníci z katedry analytické chemie při identifikaci nových látek i při studiu složitých materiálů. Přístroj jim pomůže také při analýze vzorků odebraných z kulturních památek, výtvarných děl či z archeologických nálezů, informovali zástupci univerzity.

„Je určen pro detailní analýzu chemického složení vzorků v širokém rozmezí molekulových hmotností od malých metabolitů až po bílkoviny a polysacharidy. Zjištěné chemické složení studovaného materiálu přispěje následně k jeho bližší charakterizaci s ohledem na původ, stáří či technologické vlastnosti,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Výsledky získané pomocí spektrometru budou důležité nejen pro výzkum v oblasti přírodních věd a vývoj metod analytické chemie, ale budou rovněž významným zdrojem informací pro badatele, kteří se zaměřují na dějiny umění i experty na restaurátorství.

Se spektrometrem a jeho možnostmi v kontextu moderní instrumentální chemické analýzy se budou seznamovat i studenti chemie na přednáškách, seminářích a při demonstračních laboratorních úlohách. Špičkový přístroj podle Bednáře navíc rozšíří škálu spolupráce přírodovědecké fakulty i celé univerzity.

Vysokorozlišující tandemový hmotnostní spektrometr byl pořízen z prostředků projektu Arteca, který je zaměřen na pokročilé fyzikálně-chemické metody ve výzkumu a ochraně kulturního a uměleckého dědictví. Projekt, ve kterém spojili své síly vědci z různých oborů Univerzity Palackého, vznikl loni na jaře. Zapojilo se do něj ve výzkumném týmu několik desítek historiků umění, chemiků a fyziků. Zaměřují se v něm na vývoj nových metod a technik, které se budou moci uplatnit například při ochraně a restaurování památek.

Zdroj: tyden.cz
Ilustrační foto: pixabay.com

leaf-2953533_1920 (1)

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR zpochybnil dosavadní představy o průtoku vody cévami rostlin

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky svého výzkumu o závislosti průtoku vody na průměru cév xylému (specializované pletivo, kterým rostlina vede vodu do listů) zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications. Průtoky naměřili na stonku živé vinné révy, když jako vůbec první zkombinovali 3D rekonstrukci stonku z rentgenové mikrotomografie s měřením průtoků pomocí magnetické rezonance.

Mohli jsme tak nahlédnout přímo do živého stonku a přesně určit tok vody cévami bez obvyklých experimentálních manipulací. Naměřené hodnoty jsme pak porovnali s výpočty klasickou rovnicí, která má jev popisovat. Ukázalo se však, že známý vztah mezi průměrem cévy a průtokem vůbec neplatí. Sílu toků totiž neurčují vlastnosti jednotlivých cév, ale komplexní trojrozměrná struktura pletiva jako celku,“ říká Martin Bouda.

Studie významně rozšiřuje dosavadní chápání hydraulické funkce rostlin a odhaluje nové principy, kterými se řídí konstrukce jejich vodonosných pletiv. Pomáhá například vysvětlit, proč dřeviny nejčastěji buď své široké cévy shlukují dohromady (viz obrázek dřeva jasanu) nebo raději tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (viz obrázek dřeva javoru). Oběma způsoby se totiž zamezuje přesouvání napětí vody ze širokých cév do úzkých a tedy celkovému zhoršování prostupnosti dřeva vodou, které by pro rostlinu bylo nevýhodné (při suchu by např. dříve vadly listy).

Průřez stonkem vinné révy: jedinečná kombinace rentgenové mikrotomografie v rezoluci 3,2 μm s údaji o síle průtoku z magnetické rezonance (cévy vybarvené podle síly toku, červená znázorňuje nejsilnější toky). Kredit: Craig Brodersen.

Na základě nových poznatků se bude muset přehodnotit význam, který se dosud velkým cévám ve vedení vody připisoval, a uvažovat o prostorové struktuře xylému komplexním způsobem. Vedle vědeckého významu při objasňování evoluce cévnatých dřevin má tento výsledek i potenciální uplatnění např. při šlechtění rostlin odolných vůči suchu.

Pohled mikroskopem na dřevo jasanu ztepilého; cévy až do průměru 250μm, buněčné stěny obarvené na červeno. © 2005 WSL – F. Schweingruber, W. Landolt
Pohled mikroskopem na dřevo javoru babyka; průměr cév 50-80μm, buněčné stěny obarvené na červeno. © 2005 WSL – F. Schweingruber, W. Landolt

Na studii se podíleli vědci předních světových pracovišť – Carel W. Windt z výzkumného centra Forschungszentrum Jülich, Andrew J. McElrone z UC Davis, Craig R. Brodersen z Yale University. Měření byla provedena na odrůdě Cabernet Sauvignon, která je hojně využívaná ve vinařství. Po měření průtoků magnetickou rezonancí v německém výzkumném centru v Jülichu musely být vzorky stonků převezeny až do kalifornského Lawrence Berkeley Lab na specializované pracoviště rentgenové mikrotomografie. Výpočty a 3D simulace toku se prováděly v Botanickém ústavu AV ČR. Význam článku v oboru hydrauliky rostlin vyzdvihl vědecký server F1000, který upozorňuje na nejdůležitější nové poznatky v biologii.

Bouda M., Windt C. W., McElrone A. J., Brodersen C. R. 2019. In vivo pressure gradient heterogeneity increases flow contribution of small diameter vessels in grapevine. Nature Communications: 10 (1) 1-10.

DOI: 10.1038/s41467-019-13673-6.
Zdroj: ibot.cas.cz
Úvodní foto: pixabay.com