CZU

ČZU je opět nejekologičtější univerzitou v Česku, uspěla i v mezinárodním srovnání

Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze obhájila post nejekologičtější univerzity v ČR a v mezinárodním srovnání poskočila na 31. místo na světě. Vyplývá to z žebříčku UI GreenMetric, který u jednotlivých univerzit porovnává ohleduplnost k životnímu prostředí. Podle mluvčí Jany Kašparové škola patří v tomto ohledu ke světové špičce.

Mezi 780 hodnocenými školami za rok 2019 se z těch českých umístily ještě čtyři: Univerzita Hradec Králové na 314. místě, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno na 399. příčce, Univerzita Pardubice na 544. pozici a nakonec 730. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Nejlepší jsou Nizozemci

První tři místa v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings obsadily Wageningen University & Research v Nizozemsku, britská Univerzita v Oxfordu a University of California, Davis ve Spojených státech.

Co se týká samotné ČZU, která z českých univerzit dopadla jednoznačně nejlépe, tak nejvyšší hodnocení získala v těchto kategoriích – hospodaření s vodou, vzdělávání a nakládání s odpady. To jsou kategorie, ve kterých ČZU získala nejvyšší ohodnocení. I díky tomu poskočila podle nově publikovaného žebříčku o 15 míst nahoru oproti předchozímu roku.

„Už loni jsme zaznamenali skvělý úspěch. Skutečnost, že se nám za rok podařilo posunout o tolik dopředu, je jasným důkazem, že rok naší tvrdé práce se vyplatil. Rozhodně se ale chceme i nadále zlepšovat,“ uvedl rektor ČZU Petr Sklenička.

Zelené plochy a program na recyklaci odpadů

Žebříček se zaměřil na šest kategorií, patřily mezi ně infrastruktura, energie a klimatická změna, odpad, voda, doprava a výuka. Mezi vysoce hodnocenými podkategoriemi na ČZU je množství zelených ploch v kampusu, chytré technologie implementované do budov, program na recyklaci odpadů, zadržování vody v kampusu či poměr předmětů zaměřených na udržitelnost.

„Naše aktivity se v těchto směrech neustále rozšiřují. Nedávno jsme například otevřeli nový výukový pavilon, kde se využívá systému rekuperace energie, a kromě jiného je tu dešťová voda odváděna do vsakovacích studní,“ vysvětlil rektor.

Takzvanými zelenými technologiemi bude disponovat i pavilon tropického zemědělství, který je momentálně ve výstavbě. Budova bude mít systém zachytávání dešťové vody propojený s jímkami a retenční nádrží. Voda se poté bude používat na zalévání.

Studentská soutěž

Do těchto aktivit jsou motivováni také studenti. Univerzita totiž pořádá každoročně soutěž, v jejímž rámci studentské týmy vymýšlejí projekty zaměřené na udržitelnost kampusu.

„Letos se díky tomu povedlo zavést vratné kelímky na kávu a začít studenty a zaměstnance motivovat k tomu, aby si u automatů nebrali ty plastové, ale chodili třeba se svými hrnečky,“ doplnila tisková mluvčí Kašparová.

Dále se podle ní podařilo na pěší zóně mezi kolejemi nainstalovat LED žárovky, které jsou příznivější pro spánek a nepřitahují hmyz.

Díky studentům také úspěšně funguje Freeshop, tedy obchod, kde kdokoli může nechat nepotřebné věci a cokoli si zase odnést, tato služba je zdarma. V obchodě je k dispozici též bezobalový prodej kosmetiky a čisticích prostředků.

Zdroj: Novinky.cz
Úvodní foto: ČZU


moon-1817885_1920 (1)

První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos

Makropulos – tak zní jméno první česky pojmenované exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu. Poprvé v historii totiž mohli Češi vymyslet oficiální název pro cizí planetární systém. Zatímco planeta se jmenuje Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou planeta obíhá, dostala ve veřejném hlasování též čapkovský název: Absolutno.

Výsledky v úterý 17. prosince vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU), která celosvětovou soutěž k letošnímu výročí 100 let od svého založení dne 28. července 1919 vyhlásila.

Planetu, která odteď nese jméno podle divadelní hry Věc Makropulos českého spisovatele Karla Čapka (1890–1938) o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008. Je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. O dalších planetách v tomto systému podle astronomů nic nevíme.

„Neznáme ani přesné teploty na této planetě, jisté však je, že je už jen kvůli svému povrchu neobyvatelná,“ sdělila Novinkám Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd.

Svou hvězdu Absolutno (název podle prvního Čapkova antiutopistického románu Továrna na absolutno) obíhá Makropulos mnohonásobně rychleji než naše planeta Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny. Jde o takzvaného žlutého trpaslíka, což je občas používané označení pro hvězdy hlavní posloupnosti. Mezi žluté trpaslíky patří svou hmotností a velikostí i Slunce.

Na druhém místě v rámci tuzemského hlasování skončila dvojice Naděje / Štěstí, na třetím Zářící / Ikarie.

Návrhy pro „českou“ exoplanetu mohli lidé posílat prostřednictvím webového formuláře od letošního června. Do poloviny října přišlo 1739 návrhů, z nichž odborná porota vybrala devět finalistů. O vítězích se rozhodovalo opět hlasováním, kterého se zúčastnilo 4397 zájemců.

Výsledné názvy exoplanet, které astronomická unie rozdělila všem státům světa, včetně těch, které nejsou jejími členy, vyhlásila v úterý přímým přenosem z Pařížské observatoře a zveřejní je i na svých internetových stránkách. IAU přidělila každé zemi jednu planetu a její hvězdu.

Pojmenování více než stovky nových světů

Soutěže Pojmenuj exoplanetu se zúčastnilo více než 780 tisíc lidí na celém světě. Své národní kampaně organizovalo přes 110 zemí, vybíralo se z celkem 360 tisíc návrhů. Zapojili se dokonce lidé hned ze 140 zemí či regionů, což je podle viceprezidentky IAU Debry Elmegreenové úžasné, tím spíše, že každé jméno má vždy význam pro příslušnou kulturu.Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Na Slovensku zabodovala staroslovanská jména Slunce a Jupitera – Chasoň a Kráľomoc. Jde tedy zřejmě o jedno z nejlogičtějších pojmenování onoho systému.

Dále kupříkladu v Irsku zvítězila jména mytologických psů Bran a Tuiren z irské legendy, v Malajsii se lidem nejvíce líbila jména drahých kamenů Baiduri a Intan (česky diamant). V Jordánsku hlasování vyhrála jména starověkých měst a chráněných území Wadirum a Petra.

Ve Francii jako hvězda uspěl Bélénos (bůh lékařství) a jako planeta bohyně světla Bélisama, v Rusku jako hvězda Dombaj (hora v kavkazské oblasti) a jako planeta tamní město Teberda. Američané si zvolili dvojici Nushagak (řeka na Aljašce) a Mulchatna, což je též řeka, která do té první zmíněné v reálu ústí.

V Argentině byl vítězný návrh podán učitelem a vedoucím domorodé mokovijské komunity. Nová jména pro planetu HD 48265b (Naqaya) a hvězdu HD 48265 (Nosaxa) znamenají „bratr-rodina-příbuzný“ (což odkazuje ke všem lidem jako „bratrům“) a jaro či nový rok.

V České republice, která do IAU jako Československo vstoupila v roce 1922, koordinuje projekt Akademie věd ČR, která u příležitosti tohoto vyhlášení výsledků rovněž pořádá tiskovou konferenci.

Cimrman nebyl schválen

Udělování nových jmen exoplanetám se řídilo jednotnými pravidly – návrhy dvojic spolu měly nějak souviset, nesměly se týkat žijících osob nebo osobností, které zemřely před méně než 100 lety (přímo Čapkovo jméno by tím pádem neprošlo), a neměla se navrhovat slova vymyšlená či podobná již existujícím astronomickým názvům planetek neboli asteroidů.

„Proto jsme hned na začátku hlasování museli vyřadit návrhy s Járou Cimrmanem, kterých došlo suverénně nejvíce. Podle Cimrmana se totiž už jmenuje asteroid,“ vysvětlila Ehlerová, která předsedala české komisi pro výběr daného jména.

Odmítl se i poněkud recesistický návrh na dvojici Smažený sýr / Okurkový salát.

S konečným výběrem hlasující veřejnosti je spokojená, pro Novinky dále uvedla, že se jí kromě odkazu na Čapka zamlouvá i větší přesah jména Absolutno, které samo o sobě evokuje nekonečno, tedy vesmír. Ehlerová prý očekávala, že u nás vyhraje buď tato dvojice, nebo Zářící / Ikarie.

Podle IAU bude mít projekt jako takový trvalý dosah, jelikož vítězné názvy budou používány dohromady s existujícím vědeckým označením těles, a to s kreditem osobě, skupině osob či instituci, která je navrhla.

„Astronomická pozorování během poslední generace objevila přes 4000 planet obíhajících kolem hvězd – exoplanet. Počet objevů se zdvojnásobuje každého dva a půl roku a přináší na světlo pozoruhodné planetární populace,“ poznamenal k tomu člen mezinárodní komise pro výběr jména Eric Mamajek, který jinak působí v americké Jet Propulsion Laboratory, kterou pro vesmírnou agenturu NASA provozuje Kalifornský technologický institut.

„Zatímco astronomové katalogizují nové objevy pomocí názvů, které připomínají telefonní čísla, mezi veřejností i vědci samotnými vzrůstá zájem o udělení opravdových jmen, jaká mají například objekty ve Sluneční soustavě,“ dodal.

K silným motivacím pro pátrání po planetách mimo náš solární systém patří také touha zjistit, jestli existuje i jinde svět podobný Zemi a zda je v kosmu život.

Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou navíc viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Zdroj: Novinky.cz
Úvodní ilustrační foto: Pixabay.com