pilsen-4056599_1920 (1)

Plzeň bude mít do dvou let své "dvojče". Virtuální model města bude pomáhat i záchranářům

Nasadíte si speciální brýle a projdete si třeba plzeňské historické podzemí. I to umožní 3D model Plzně, který začne vznikat v průběhu příštího roku. Půjdou díky němu nasimulovat i nejrůznější krizové scénáře, třeba evakuace fotbalového stadionu ve Štruncových sadech, požáry nebo dopravní zácpy. Na vlastní kůži si lidé vyzkouší virtuální Plzeň za necelé dva roky.

„Díky virtuálnímu městu uvidíte třeba náměstí, katedrálu nebo morový sloup. Můžeme namodelovat třeba i zoologickou zahradu,“ řekl pro Český rozhlas Plzeň Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.

Model pomůže také při urbanistickém rozvoji města. „Dokážeme spočítat, jak třeba tramvajová trať ovlivní lidi, kteří v daném úseku bydlí. Dají se namodelovat situace spojené s životním prostředím, kvalitou ovzduší a podobně,“ dodal.

Krizové situace

Virtuální dvojče města může pomoci i v krizových situacích, třeba při povodních nebo když v nějaké velké budově plné lidí vypukne požár.

„Dokázali bychom záchranným složkám ukázat, kde se v budově pohybovat, kde jsou kritické části, ať už z hlediska lidí nebo technologií, které musí být řešeny přednostně, aby se požár dál nešířil,“ vysvětlil ředitel úseku aplikací plzeňské správy veřejných technologií Tomáš Krblich.

Pro 3D model jsou zásadní letecké snímky Plzně, které se v letní i zimní verzi pořídí příští rok. Na jejich základě vzniknou modely povrchu, terénu a budov, přesně zakreslených podle technické mapy, kterou už město má. Většinu 3D modelů budou tvořit podle Tomáš Krblicha krabice, tedy jen hrubé tvary budov bez výrazných detailů. „Pro budovy vznikne jen krabička, odpovídající vnějšímu tvaru, s detailem střechy,“ vysvětlil.

Díky tomu, že Plzeň dosáhla na stoprocentní dotaci z evropského programu Horizon 2020, bude digitální dvojče stát relativně malou částku - přibližně 4,5 milionu korun. Město musí zaplatit třeba právě letecké pořízení snímků. Hotový 3D model veřejnost poprvé uvidí na začátku roku 2021.

Do evropského projektu Digitální dvojče jsou zapojené také řecké Atény a rovněž belgický region Flander.

Autorka: Iva Kokešová
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní fotografie: pixabay.com

milky-way-2695569_1920 (1)

Český astrofotograf vyfotil mlhovinu vzdálenou 650 světelných let

Astrofotograf Jan Veleba nasnímal tajemnou mlhovinu v souhvězdí Kéfea (Cefea). Toto souhvězdí bylo podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR dlouho fotograficky opomíjeno. Údajně tam nic není, avšak zachytit to, co „vlastně není“, není vůbec snadné. Veleba to po 52 hodinách expozice dokázal a ve vzdálenosti 650 světelných let zachytil mlhovinu „Dark shark“ neboli „Temný žralok“.

„U souhvězdí Kéfea se astronomové dlouho zaklínali větou: To je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy,“ poznamenal Suchan.

Jenže právě tam, mimo Sluneční soustavu do souhvězdí bájného etiopského krále, manžela Kassiopei a otce Andromedy, namířil svůj dalekohled český astrofotograf Jan Veleba, aby zachytil téměř neviditelné krásy kosmu. Výsledný snímek zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost – a jeho fotografie se stala vítěznou za měsíc listopad.

„Focení probíhalo u obce Jezeřany-Maršovice v Jihomoravském kraji během mnoha nocí postupně od konce srpna až po konec října vždy, když nesvítil Měsíc a podmínky pro fotografování byly dobré,“ popsal fotograf svůj úlovek.

Jemný načervenalý nádech způsobuje vodík

Co na snímku vidíme? Jako cigaretový kouř vyfouknutý z úst se utváří obrovská mlhovina obsahující nejen prachové částečky o velikosti cigaretového prachu. Temný prach vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd.

Tyto hmotné hvězdy mohou svým světlem o značné energii a rychlým hvězdným větrem ze svých zárodečných mračen vytvářet složité a krásné struktury. Jemný načervenalý nádech mlhoviny způsobuje rozptýlené světlo přítomného vodíku.

Přímo v oku „temného žraloka“ se nachází velmi fotogenická mlhovina s katalogovým označením LDN 1235. Podle vědců se zřejmě jedná o tzv. „ERE“ mlhovinu, tedy „Extended Red Emission nebula“.

ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra.

Součástí temné mlhoviny jsou i jiné objekty, zejména pak dvě další, a to namodralé mlhoviny: VdB 149 a VdB 150. Jsou nasvěcovány hvězdami BD 72 1018 a HD 210806.

Zdroj: novinky.cz
Úvodní foto: Pixabay.com