satellite-1030779_640

Do vesmíru odletěla družice a detektory vyvinuté na ČVUT

Česká družice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou mezi více než třiceti aparáty, které v pátek ráno vynesla na oběžnou dráhu kolem Země ruská raketa Sojuz 2.1b z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Start rakety vysílala na svém webu v přímém přenosu ruská kosmická agentura Roskosmos.

Do vesmíru se podle Roskosmosu dostaly najednou ruská meteorologická družice Meteor-M 2-2 a více než tři desítky minisatelitů (CubeSat). Jde o tři ruské přístroje a třicítku aparátů z celkem 11 zemí, včetně České republiky nebo například Británie, Francie, Německa, Švédska a Spojených států.

Družici Lucky-7 sestrojili Jaroslav Laifr a Pavel Kovář z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Měla by umožnit ověřování nejnovějších vědeckých poznatků o stavbě elektronických systémů a o radiové komunikaci vesmírných sond.

Kromě Lucky-7 jsou nyní na oběžné dráze v ruské družici Socrat-R také detektory pro monitorování kosmického počasí a radiačního pole v okolí Země, vyvinuté týmem Václava Vrby z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. Patří k nim i dozimetr z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Čeští vědci očekávají, že by se jim Lucky-7 měla poprvé ozvat při přeletu v 15:40 SELČ. Pokud jde o detektory, zjistit, zda jsou v pořádku a provozuschopné, může trvat několik dnů.

Vyrobeno z běžně dostupných komponent

„Družice Socrat-R bude monitorovat kosmické počasí a radiační pole v okolí Země. To je velmi důležité hlavně v době, kdy by se měly zvýšit aktivity ve vesmíru a kdy se chystá návrat člověka na Měsíc a cesta na Mars. K tomu účelu je družice vybavena dozimetrickým zařízením, které umožňuje detekovat částice kosmického záření a zjišťovat i případnou dávku, kterou by obdrželi kosmonauté,” uvedl vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky Vladimír Wagner.

Podle Laifra je Lucky-7 vyrobena z běžně dostupných součástek a materiálů, proto je jejím cílem testovat užití běžné komerční elektroniky při misích v hlubokém vesmíru nebo na dlouhodobých misích, jako jsou lety na Měsíc či na Mars. „Nesestrojili jsme jen další satelit, ale miniaturní laboratoř. Vyzkoušíme něco, co ještě nikdo předtím. Díky našim znalostem o vlivu vesmírného prostředí na elektroniku a materiály jsme mohli využít komponenty určené například pro automobilový průmysl úplně jinak, než jak jsou běžně používány,” řekl vědec.

Nejlevnější v historii. Má vydržet až 25 let 

Projekt za téměř půl milionu korun je podle vývojářů nejlevnější vědeckou družicí v historii. Kovář na počátku do přístroje investoval 30 000 korun, zbytek byl financován z prodeje navigačního přijímače, který Kovář pro družici sestrojil, do zahraničí.

S družicí by vědci měli komunikovat dvakrát denně, později to má za ně dělat přístroj pro automatickou komunikaci. Družice by se podle Laifra měla udržet na oběžné dráze kolem Země co nejdéle, možná i 25 let.

Zdroj:ČTK

Foto v článku: ČTK

Feldmaus_Microtus_arvalis

Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů, zjistili vědci z Olomouce

Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali zástupci olomoucké univerzity.


Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka.

„V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech přemnožený. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,“ doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Larvy mají kde přežívat 

Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,“ podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.

AUTOR: kar

Úvodní foto: https://sk.wikipedia.org/

Foto v článku: archiv AVČR

zdroj: ČT24, UPOL, ČTK

horizon2020

EK zveřejnila aktuální znění pracovních programů H20250 na rok 2020

Evropská komise zveřejnila 2. 7. 2019 aktualizované znění pracovních programů H2020 na rok 2020. Veškeré podrobnosti  jsou k dispozici na webových stránkách zde.

Další informace ohledně pracovních programů a výzev jednotlivých priorit, resp. oblastí H2020 podají příslušní NCP, případně jsou uvedeny v jednových sekcích webu H2020.

Úvodní foto: https://twitter.com/eu_h2020

Zdroj: https://www.h2020.cz/

ceskaveda

Program SUWAC pomůže s dostupností vody na jihu Moravy

Trvale udržitelné hospodaření s vodou v povodí řeky Dyje, v regionu s napjatou klimatologickou a hydrologickou vodní bilancí, v místě s výrazně se měnícími klimatickými podmínkami – takový je hlavní cíl programu SUWAC. Ten byl slavnostně představen a vyhlášen 24. června na konferenci, která se uskutečnila na brněnské Nové radnici.