woman-2696408_1920 (1)

Nová metoda měření stresu pomůže vojákům a kosmonautům. V Brně ji testují i s pomocí NASA

Zvládání stresu nemá univerzální metodu. Každý na stres reaguje jinak a různé stresové situace mají na naše tělo zcela jiný dopad. U profesí jako jsou hasiči, kosmonauti nebo piloti a vojáci, je přitom zvládání takové zátěže klíčové. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně proto vyvinuli univerzální metodu, jak změřit schopnost člověka se se stresem vyrovnat.

„S výzkumem jsme začali asi před pěti lety. Je totiž známo, že stres se u zvířat i u člověka může určitým způsobem přenášet z jedné generace na druhou, a hledali jsme tedy takové ukazatele stresu, které by se daly sledovat napříč více generacemi. Problém ale byl, že většina dostupných testů sleduje jen aktuální míru stresu,“ uvedla na stránkách univerzity Julie Bienertová-Vašků, členka týmu vědců z Masarykovy univerzity, kteří letos poprvé vyzkoušeli v praxi nový postup pro výpočet stresu u člověka a to za pomoci testů poskytnutých z NASA. V posledních měsících se jich zúčastnilo na dvě desítky dobrovolníků.

Za stres je považováno to, čím člověk reaguje na vnější prostředí. Jeho měření se většinou provádí pomoci nepřímých ukazatelů, například zrychleného tepu. Tým ze zdejší lékařské fakulty na to jde ale jinak. Využívá sledování běžných tělesných projevů, tzn. jak měření tepu, tak i tělesné teploty, a následně vypočítává, kolik energie tělo spotřebuje, aby se přizpůsobilo dané stresové situaci a dokázalo fungovat.

Dva scénáře

Zátěžové testy probíhají ve dvou scénářích. Během klidového leží člověk na lůžku a opakovaně a stále rychleji počítá matematické úlohy, a to od vybírání většího čísla po zapamatování delších číselných řad. Taková zkouška trvá okolo tří hodin a stres se většinou projevuje klepáním hlasu, rozbušeným srdcem a tendencí odpovídat zbrkle a špatně.

Druhý, bojový scénář, je určen pro adepty na povolání jako voják, pilot nebo kosmonaut a simuluje náročnější situace, při nichž dojde ke slovním sporům nebo i fyzické konfrontaci.

Tady už tělo běžně reaguje výrazným zvýšením tepové frekvence nebo tělesné teploty. A právě u adeptů na zmíněné profese by množství energie využité na zklidnění mělo být výrazně nižší než u ostatních. Testy však nejsou podle stránek univerzity určené pro širší veřejnost, daleko lépe se totiž využijí právě pro zmíněné specializované profese.

Autor: Vojtěch Koval
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

oceneny snimek2

NASA už podvacáté ocenila snímek českého astrofotografa

Úspěch zaznamenal ve čtvrtek 26. prosince 33letý fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval již jeho 20. fotografii jako Astronomický snímek dne NASA. Horálek se zařadil do skupinky světových fotografů, kterým se to povedlo. Na jeho jubilejním snímku je zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd tzv. Zimního šestiúhelníku.

Astronomický snímek dne NASA je podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti, který o tom informoval, prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den z několika stovek až tisíců snímků pečlivě vybírají profesoři Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu ve Spojených státech.

Od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu na světě, na sociálních sítích jej denně sledují stamiliony lidí.

Za historii tohoto astronomického snímku se podařilo uspět ve výběru jen několika českým a slovenským autorům. Kromě Petra Horálka to byl například Juraj Tóth (první slovenský úspěch z 8. prosince 1998), Pavel Spurný (první český úspěch z 19. února 1999), Miloslav Druckmüller (druhý nejúspěšnější Čech), Pavel Cagaš, Lukáš Veselý či Ondrej Králik.

Myslel si, že jde o spam

Dvacet Horálkových snímků publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i pět, které vznikly v Česku, z toho čtyři na Ústupkách u Sečské přehrady, a čtyři na území Slovenska – jakožto i jubilejní dvacátý.

Je tak autorem více než poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Seznam Astronomických snímků dne NASA od Petra Horálka:
• 26. prosince 2019: Severní zimní šestiúhelník (Oravská Lesná, Slovensko)
• 28. listopadu 2019: Měsíc a planety za soumraku (Ganzi, Čína)
• 14. září 2019: Malá planeta pro exoplanety (Paranal, Chile)
• 12. srpna 2019: Perseidy nad Slovenskem (Kolonica, Slovensko)
• 5. července 2019: Sekvence zatmění z La Silla (La Silla, Chile)
• 1. července 2019: Velká korona (Guernsey SP, USA; více autorů)
• 25. ledna 2019: Zásah Měsíce (Boa Vista, Kapverdy)
• 22. prosince 2018: Mrazivá prosincová noc (Ústupky, Česká republika)
• 17. srpna 2018: Perseida a trvající stopa (Kolonica, Slovensko)
• 7. prosince 2017: Všechna zatmění roku 2017 (Česká republika, Argentina, Německo, USA)
• 10. srpna 2017: Noc Perseid (Vrchteplá, Slovensko)
• 30. května 2017: Nebe nad Kalahari (Dqae Qare, Botswana)
• 23. prosince 2016: Kdysi dávno za zimního slunovratu (Ústupky, Česká republika)
• 16. září 2016: Úplněk nad Brnem (Brno, Česká republika)
• 31. března 2016: Od Velkého vozu k Jižnímu kříži (Halmahera, Indonésie)
• 3. listopadu 2015: Vyhlížení Venuše pod obloukem Spitzkoppe (Spitzkoppe, Namibie)
• 14. října 2015: Zatmění Měsíce v protisvitu (Sesriem, Namibie)
• 13. srpna 2015: Bezměsíčné meteory a Mléčná dráha (Hvar, Chorvatsko)
• 1. července 2015: Venuše, Jupiter a noční svítící mraky (Ústupky, Česká republika)
• 29. července 2014: Nebeská brána na Novém Zélandu (Te Mata Peak, Nový Zéland)

Když editoři snímků NASA informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel se, že jde o nevyžádanou poštu.

„Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné a kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná.

„Mezi e-maily byl jeden podivný – v kolonce předmětu byl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako Astronomický snímek dne. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by to nejspíš skončilo příjezdem policie,“ řekl s nadsázkou.

Šlo o celooblohový snímek rudé záře v atmosféře nad novozélandskou vrchovinou Te Mata Peak.

Za nejvzácnější ze svých publikovaných obrázků považuje záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019.

Jmenuje se po něm planetka

S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Ti úplně nejúspěšnější nicméně figurují v daném výběru už třeba padesátkrát.

Dostat se tam není snadné. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ přiznal Horálek s tím, že je třeba být trpělivý.

„Nejčastěji se do výběru dostanou snímky, které reflektují aktuální dění,“ dodal pardubický astronom, po kterém se dokonce jmenuje jedna planetka: 6822 Horálek.

Podobně jako NASA vydává každodenní Astronomický snímek dne, Česká astronomická společnost organizuje měsíční kola České astrofotografie měsíce a jednou ročně udílí Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku.

Zdroj: novinky.cz
Foto: Petr Horálek

Cydistus_hlava PRF upol (1)

Vědci pomocí DNA rozluštili příbuzenské vztahy unikátní skupiny brouků z Blízkého východu

Dlouhodobou záhadu kolem příbuzenských vztahů evolučně zajímavé linie brouků z Blízkého východu a Íránu se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Robina Kundraty z katedry zoologie přírodovědecké fakulty. Pomocí analýzy molekulárních dat a důkladné studie morfologických znaků zařadili vědci brouky ze skupiny Cydistinae do příbuzenského vztahu k americkým světélkujícím broukům blízkým kovaříkům či světluškám. Výsledky této studie byly publikovány v prestižním odborném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.

Cydistinae, kteří dosud obsahovali pouze sedm popsaných druhů jednoho rodu Cydistus z oblasti od Malé Asie po Írán, byli pro systematické entomology donedávna oříškem. „Tato skupina obsahuje unikátní kombinaci morfologických znaků, což vědcům vždy znesnadňovalo její správné zařazení v rámci systému brouků. Přestože někteří autoři poukazovali na fakt, že Cydistinae sdílejí některé morfologické struktury se zástupci americké světélkující čeledi Phengodidae, jiné znaky byly odlišné a tuto hypotézu nepotvrzovaly. Naprosto také chyběla jakákoliv fylogenetická analýza, která by postavení Cydistinae testovala,“ popsal nesnáze při určení příbuzenských vztahů těchto brouků hlavní autor studie Robin Kundrata, se kterým na výzkumu kromě jeho studentky z Univerzity Palackého spolupracovali také Dominik Vondráček z pražského Národního muzea a kolegové z Německa, Ruska a USA.

Dosud se navíc vědci při studiu příbuzenských vztahů Cydistinae museli spoléhat pouze na morfologické znaky dospělých samců, neboť samice ani larvy nejsou pro tuto skupinu vůbec známy. „V posledních dílech prestižní knižní série Handbook of Zoology tak byla tato dosud málo známá linie brouků řazena do infrařádu Elateriformia jako tzv. „incertae sedis“, tedy skupina s nejistým postavením, u níž v tomto případě není známo nejen zařazení do čeledi, ale dokonce ani do konkrétní nadčeledi,“ upozornil Kundrata.

Vědcům se nyní vůbec poprvé podařilo sekvenovat DNA několika zástupců skupiny Cydistinae, a mohli tak díky tomu testovat příbuzenské vztahy této skupiny na základě molekulárních dat. Výsledky fylogenetických analýz založených na sekvencích jaderných a mitochondriálních genů v kombinaci s podrobnou studií všech dostupných morfologických znaků dokázaly, že Cydistinae patří do čeledi Phengodidae. Spolu s nimi jsou pak tito brouci příbuzní asijské čeledi Rhagophthalmidae.

„Phengodidae i Rhagophthalmidae patří do příbuzenství světlušek a kovaříkovitých brouků. Stejně jako tyto linie mají schopnost bioluminiscence, tedy dokáží emitovat světelné záření. Tento jev je nejnápadnější zejména u larev amerických Phengodidae, jenž mají na hrudi a zadečku 11 párů nazelenale svítících bioluminiscenčních orgánů. Díky své podobnosti se svítícím vlakem jedoucím noční krajinou se tyto larvy v angličtině nazývají „railroad worms“ – železniční červi,“ podotkl Kundrata. Podle něj je tedy možné, že na Blízkém východě a v Iránu žijí podobně svítící larvy brouků ze skupiny Cydistinae. „Jelikož je tam ale dosud ještě nikdo neobjevil, jedná se pouze o naši spekulaci, kterou je třeba potvrdit, a to nejlépe přímo v terénu,“ naznačil vědec budoucí směr výzkumu.

Dalším překvapivým výsledkem bádání týmu vědců je popis druhého rodu v rámci Cydistinae, který dostal jméno Microcydistus. Jediný dosud známý druh této linie se totiž vyznačuje drobným tělem a redukovaným ústním ústrojím. „Přestože došlo k rozpletení nejasností kolem příbuzenských vztahů Cydistinae, nejnovější výzkum naznačuje, že tato skupina má do budoucna stále co nabídnout v otázkách týkajících se diverzity, biogeografie a evoluce bioluminiscence,“ doplnil Kundrata.

Autorka: Šárka Chovancová
Zdroj: upol.cz
Úvodní foto: archiv PřF UPOL

syringe-1574486_1920 (1)

Lékaři v Brně nasadili poprvé v Česku novou terapii proti rakovině

Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve Fakultní nemocnici Brno a jednu z prvních ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice.

Lékaři z Fakultní nemocnice v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity jako první ve střední Evropě použili u pacienta s lymfomem buněčnou genovou onkologickou terapii.

Pacient, kterému lékaři diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin, mohl před Vánoci opustit nemocnici.

Jedná se o vůbec první buněčnou genovou terapii nádoru ve střední Evropě, uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Lékaři Interní hematologické a onkologické kliniky pacientovi lymfom diagnostikovali letos v červnu, ani po několika cyklech chemoterapie se ale jeho stav nezlepšil.

Žádný efekt nepřinesla ani velmi intenzivní chemoterapie. Po dvou liniích modifikované léčby se nádor dokonce zvětšil a začal tlačit na průdušky, plíce a velké cévy. V této situaci navíc nebyla možná intenzivní léčba jako transplantace kostní dřeně.

„Naštěstí byla právě v této době (říjen 2019) dokončena několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů,“ komentoval zákrok přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky, profesor Jiří Mayer.

Při této léčbě zdravotníci nejprve pacientovi z krve odeberou bílé krvinky, které následně odešlou do výrobního závodu firmy Kite Gilead.

Zde do nich pracovníci vloží speciální genetickou informaci, díky které se krvinky „naučí“ cíleně rozeznávat a ničit určené nádorové buňky. Přípravek, který vyjde asi na deset milionů korun, vyrobí prvním třem pacientům zdarma.

Osmačtyřicetiletý muž podstoupil odběr bílých krvinek začátkem listopadu. Genetická modifikace proběhla úspěšně a lékaři mu buňky po šetrné přípravné chemoterapii podali na začátku prosince. Na pacientovi se projevily pouze velmi mírné nežádoucí účinky, které zdravotníci zvládli.

Zdravotní stav se zlepšil již za několik dní. „Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě,“ řekl k zákroku vedoucí lékař celého terapeutického programu v brněnské nemocnici František Folber.

Zdroj: seznamzpravy.cz
Úvodní foto: pixabay.com

medic-563423_1920 (1)

Olomoucká přírodověda má nový spektrometr

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého pořídila pro své vědce špičkový hmotnostní spektrometr za dvacet milionů korun. Laboratoř fakulty je podle jejích zástupců teprve třetím pracovištěm na světě, které má tento přístroj s vysokým rozlišením k dispozici. Využijí ho odborníci z katedry analytické chemie při identifikaci nových látek i při studiu složitých materiálů. Přístroj jim pomůže také při analýze vzorků odebraných z kulturních památek, výtvarných děl či z archeologických nálezů, informovali zástupci univerzity.

„Je určen pro detailní analýzu chemického složení vzorků v širokém rozmezí molekulových hmotností od malých metabolitů až po bílkoviny a polysacharidy. Zjištěné chemické složení studovaného materiálu přispěje následně k jeho bližší charakterizaci s ohledem na původ, stáří či technologické vlastnosti,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Výsledky získané pomocí spektrometru budou důležité nejen pro výzkum v oblasti přírodních věd a vývoj metod analytické chemie, ale budou rovněž významným zdrojem informací pro badatele, kteří se zaměřují na dějiny umění i experty na restaurátorství.

Se spektrometrem a jeho možnostmi v kontextu moderní instrumentální chemické analýzy se budou seznamovat i studenti chemie na přednáškách, seminářích a při demonstračních laboratorních úlohách. Špičkový přístroj podle Bednáře navíc rozšíří škálu spolupráce přírodovědecké fakulty i celé univerzity.

Vysokorozlišující tandemový hmotnostní spektrometr byl pořízen z prostředků projektu Arteca, který je zaměřen na pokročilé fyzikálně-chemické metody ve výzkumu a ochraně kulturního a uměleckého dědictví. Projekt, ve kterém spojili své síly vědci z různých oborů Univerzity Palackého, vznikl loni na jaře. Zapojilo se do něj ve výzkumném týmu několik desítek historiků umění, chemiků a fyziků. Zaměřují se v něm na vývoj nových metod a technik, které se budou moci uplatnit například při ochraně a restaurování památek.

Zdroj: tyden.cz
Ilustrační foto: pixabay.com

leaf-2953533_1920 (1)

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR zpochybnil dosavadní představy o průtoku vody cévami rostlin

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky svého výzkumu o závislosti průtoku vody na průměru cév xylému (specializované pletivo, kterým rostlina vede vodu do listů) zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications. Průtoky naměřili na stonku živé vinné révy, když jako vůbec první zkombinovali 3D rekonstrukci stonku z rentgenové mikrotomografie s měřením průtoků pomocí magnetické rezonance.

Mohli jsme tak nahlédnout přímo do živého stonku a přesně určit tok vody cévami bez obvyklých experimentálních manipulací. Naměřené hodnoty jsme pak porovnali s výpočty klasickou rovnicí, která má jev popisovat. Ukázalo se však, že známý vztah mezi průměrem cévy a průtokem vůbec neplatí. Sílu toků totiž neurčují vlastnosti jednotlivých cév, ale komplexní trojrozměrná struktura pletiva jako celku,“ říká Martin Bouda.

Studie významně rozšiřuje dosavadní chápání hydraulické funkce rostlin a odhaluje nové principy, kterými se řídí konstrukce jejich vodonosných pletiv. Pomáhá například vysvětlit, proč dřeviny nejčastěji buď své široké cévy shlukují dohromady (viz obrázek dřeva jasanu) nebo raději tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (viz obrázek dřeva javoru). Oběma způsoby se totiž zamezuje přesouvání napětí vody ze širokých cév do úzkých a tedy celkovému zhoršování prostupnosti dřeva vodou, které by pro rostlinu bylo nevýhodné (při suchu by např. dříve vadly listy).

Průřez stonkem vinné révy: jedinečná kombinace rentgenové mikrotomografie v rezoluci 3,2 μm s údaji o síle průtoku z magnetické rezonance (cévy vybarvené podle síly toku, červená znázorňuje nejsilnější toky). Kredit: Craig Brodersen.

Na základě nových poznatků se bude muset přehodnotit význam, který se dosud velkým cévám ve vedení vody připisoval, a uvažovat o prostorové struktuře xylému komplexním způsobem. Vedle vědeckého významu při objasňování evoluce cévnatých dřevin má tento výsledek i potenciální uplatnění např. při šlechtění rostlin odolných vůči suchu.

Pohled mikroskopem na dřevo jasanu ztepilého; cévy až do průměru 250μm, buněčné stěny obarvené na červeno. © 2005 WSL – F. Schweingruber, W. Landolt
Pohled mikroskopem na dřevo javoru babyka; průměr cév 50-80μm, buněčné stěny obarvené na červeno. © 2005 WSL – F. Schweingruber, W. Landolt

Na studii se podíleli vědci předních světových pracovišť – Carel W. Windt z výzkumného centra Forschungszentrum Jülich, Andrew J. McElrone z UC Davis, Craig R. Brodersen z Yale University. Měření byla provedena na odrůdě Cabernet Sauvignon, která je hojně využívaná ve vinařství. Po měření průtoků magnetickou rezonancí v německém výzkumném centru v Jülichu musely být vzorky stonků převezeny až do kalifornského Lawrence Berkeley Lab na specializované pracoviště rentgenové mikrotomografie. Výpočty a 3D simulace toku se prováděly v Botanickém ústavu AV ČR. Význam článku v oboru hydrauliky rostlin vyzdvihl vědecký server F1000, který upozorňuje na nejdůležitější nové poznatky v biologii.

Bouda M., Windt C. W., McElrone A. J., Brodersen C. R. 2019. In vivo pressure gradient heterogeneity increases flow contribution of small diameter vessels in grapevine. Nature Communications: 10 (1) 1-10.

DOI: 10.1038/s41467-019-13673-6.
Zdroj: ibot.cas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

cable-1868352_1920 (1)

Kolem sloupů vysokého napětí se daří drobným zvířatům, tvrdí studie

V okolí sloupů vysokého napětí se daří drobným živočichům. Podle studie vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) tam žije více zvířat a druhů než v okolní zemědělsky obdělané krajině. Tato místa jsou také důležitá přezimovací stanoviště. O studii v tiskové zprávě informovala mluvčí AV Markéta Růžičková.

Vlivem rozvoje intenzivního zemědělství ve druhé polovině 20. století výrazně ubylo neobdělávaných stanovišť v krajině. To má negativní dopad na počty hmyzu, polního ptactva i drobných savců.

Autor výzkumu, biolog Martin Šálek, se zabývá právě tím, jak intenzivní hospodářství působí na biodiverzitu, k současné studii však došel takřka náhodou. „Poprvé mě to napadlo před několika lety během projektu, který sledoval mortalitu dravců kvůli sloupům vysokého napětí. Všiml jsem si, že v okolí těchto sloupů je mnohem víc myších děr než jinde,“ řekl.

Loni tak s kolegy provedl průzkum v jižních Čechách, který jeho domněnky potvrdil. Během pozorování zjistili, že kolem sloupů žilo během zimních měsíců více zvířat a více rozmanitých druhů malých savců než v okolní zemědělské půdě. U sloupů se podle vědců dařilo i některým ptákům a hmyzu, včetně ohrožených druhů. Soustava elektrického vedení, která mnohdy představuje smrtelné riziko pro ptáky, tak v zemědělské krajině zvířatům zároveň poskytuje důležité útočiště.

Vědci provedli výzkum loni v zimě na Českobudějovicku, Třeboňsku a Jindřichohradecku. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Agriculture, Ecosystems & Environment.

Zdroj: lidovky.cz
Úvodní foto: Pixabay.com

chrome-493101_1920 (1)

Tajemství, které znají jen tři lidé. Brněnští vědci zjistili, jak levně vyrobit unikátní látku grafen

Vědci Masarykovy univerzity v Brně objevili novou metodu výroby grafenu. Extrémně tenká forma uhlíku patří k nejpevnějším materiálům na světě. Až doposud ale byla jeho výroba drahá a nešetrná k životnímu prostředí. Brněnští výzkumníci se proto zaměřili na to, jak látku získat levně a přitom ekologicky.

„Potřebujeme k tomu jednak mikrovlny. Stačí jednoduchá mikrovlnná trouba, která se používá v domácnosti. Potom podrobíme materiál oxidačním reakcím s takovými chemikáliemi, které si můžete běžně koupit v drogerii,“ popisuje novou metodu pro Český rozhlas Brno vedoucí výzkumného týmu Pavel Pazdera z ústavu chemie přírodovědecké fakulty.

„To řešení je velice jednoduché, divím se, že to ještě nikoho nenapadlo,“ doplňuje Pazdera.

Na nalezení ekologického řešení pracuje se svým týmem už několik let.

„Koncem roku 2016 jsme podali první patentovou přihlášku. Ta metoda ještě nebyla úplně ekologicky čistá, takže jsme ji potom vylepšili,“ dodává.

Kvůli jednoduchému postupu drží univerzita vynález v utajení. Přesný způsob výroby znají pouze tři lidé, kromě Pazdery ještě jeho kolegové Richard Ševčík a Dana Němečková.

„Ta metoda je šetrnější a je v podstatě, řekla bych, blbuvzdorná. Opravdu to bezpečně dokáže připravit i člověk, který není v režimu úplně zaběhlý,“ vysvětluje Němečková.

„Zařízení, která používáme, jsou běžná jednoduchá laboratorní zařízení. Nejsou to žádné milionové přístroje. A odpadá také likvidace nebezpečného odpadu, což se ve výsledku projevuje na ceně,“ uzavírá Ševčík.

V průmyslu má grafen široké využití. Podle vědců může sloužit k dočištění odpadních vod, zpevnění betonu nebo navýšení kapacity baterií. Uplatnění už také našel při výrobě automobilů.

Autorka: Iva Puškarová
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

CZU

ČZU je opět nejekologičtější univerzitou v Česku, uspěla i v mezinárodním srovnání

Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze obhájila post nejekologičtější univerzity v ČR a v mezinárodním srovnání poskočila na 31. místo na světě. Vyplývá to z žebříčku UI GreenMetric, který u jednotlivých univerzit porovnává ohleduplnost k životnímu prostředí. Podle mluvčí Jany Kašparové škola patří v tomto ohledu ke světové špičce.

Mezi 780 hodnocenými školami za rok 2019 se z těch českých umístily ještě čtyři: Univerzita Hradec Králové na 314. místě, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno na 399. příčce, Univerzita Pardubice na 544. pozici a nakonec 730. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Nejlepší jsou Nizozemci

První tři místa v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings obsadily Wageningen University & Research v Nizozemsku, britská Univerzita v Oxfordu a University of California, Davis ve Spojených státech.

Co se týká samotné ČZU, která z českých univerzit dopadla jednoznačně nejlépe, tak nejvyšší hodnocení získala v těchto kategoriích – hospodaření s vodou, vzdělávání a nakládání s odpady. To jsou kategorie, ve kterých ČZU získala nejvyšší ohodnocení. I díky tomu poskočila podle nově publikovaného žebříčku o 15 míst nahoru oproti předchozímu roku.

„Už loni jsme zaznamenali skvělý úspěch. Skutečnost, že se nám za rok podařilo posunout o tolik dopředu, je jasným důkazem, že rok naší tvrdé práce se vyplatil. Rozhodně se ale chceme i nadále zlepšovat,“ uvedl rektor ČZU Petr Sklenička.

Zelené plochy a program na recyklaci odpadů

Žebříček se zaměřil na šest kategorií, patřily mezi ně infrastruktura, energie a klimatická změna, odpad, voda, doprava a výuka. Mezi vysoce hodnocenými podkategoriemi na ČZU je množství zelených ploch v kampusu, chytré technologie implementované do budov, program na recyklaci odpadů, zadržování vody v kampusu či poměr předmětů zaměřených na udržitelnost.

„Naše aktivity se v těchto směrech neustále rozšiřují. Nedávno jsme například otevřeli nový výukový pavilon, kde se využívá systému rekuperace energie, a kromě jiného je tu dešťová voda odváděna do vsakovacích studní,“ vysvětlil rektor.

Takzvanými zelenými technologiemi bude disponovat i pavilon tropického zemědělství, který je momentálně ve výstavbě. Budova bude mít systém zachytávání dešťové vody propojený s jímkami a retenční nádrží. Voda se poté bude používat na zalévání.

Studentská soutěž

Do těchto aktivit jsou motivováni také studenti. Univerzita totiž pořádá každoročně soutěž, v jejímž rámci studentské týmy vymýšlejí projekty zaměřené na udržitelnost kampusu.

„Letos se díky tomu povedlo zavést vratné kelímky na kávu a začít studenty a zaměstnance motivovat k tomu, aby si u automatů nebrali ty plastové, ale chodili třeba se svými hrnečky,“ doplnila tisková mluvčí Kašparová.

Dále se podle ní podařilo na pěší zóně mezi kolejemi nainstalovat LED žárovky, které jsou příznivější pro spánek a nepřitahují hmyz.

Díky studentům také úspěšně funguje Freeshop, tedy obchod, kde kdokoli může nechat nepotřebné věci a cokoli si zase odnést, tato služba je zdarma. V obchodě je k dispozici též bezobalový prodej kosmetiky a čisticích prostředků.

Zdroj: Novinky.cz
Úvodní foto: ČZU


moon-1817885_1920 (1)

První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos

Makropulos – tak zní jméno první česky pojmenované exoplanety, tedy planety mimo Sluneční soustavu. Poprvé v historii totiž mohli Češi vymyslet oficiální název pro cizí planetární systém. Zatímco planeta se jmenuje Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou planeta obíhá, dostala ve veřejném hlasování též čapkovský název: Absolutno.

Výsledky v úterý 17. prosince vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU), která celosvětovou soutěž k letošnímu výročí 100 let od svého založení dne 28. července 1919 vyhlásila.

Planetu, která odteď nese jméno podle divadelní hry Věc Makropulos českého spisovatele Karla Čapka (1890–1938) o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008. Je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. O dalších planetách v tomto systému podle astronomů nic nevíme.

„Neznáme ani přesné teploty na této planetě, jisté však je, že je už jen kvůli svému povrchu neobyvatelná,“ sdělila Novinkám Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd.

Svou hvězdu Absolutno (název podle prvního Čapkova antiutopistického románu Továrna na absolutno) obíhá Makropulos mnohonásobně rychleji než naše planeta Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny. Jde o takzvaného žlutého trpaslíka, což je občas používané označení pro hvězdy hlavní posloupnosti. Mezi žluté trpaslíky patří svou hmotností a velikostí i Slunce.

Na druhém místě v rámci tuzemského hlasování skončila dvojice Naděje / Štěstí, na třetím Zářící / Ikarie.

Návrhy pro „českou“ exoplanetu mohli lidé posílat prostřednictvím webového formuláře od letošního června. Do poloviny října přišlo 1739 návrhů, z nichž odborná porota vybrala devět finalistů. O vítězích se rozhodovalo opět hlasováním, kterého se zúčastnilo 4397 zájemců.

Výsledné názvy exoplanet, které astronomická unie rozdělila všem státům světa, včetně těch, které nejsou jejími členy, vyhlásila v úterý přímým přenosem z Pařížské observatoře a zveřejní je i na svých internetových stránkách. IAU přidělila každé zemi jednu planetu a její hvězdu.

Pojmenování více než stovky nových světů

Soutěže Pojmenuj exoplanetu se zúčastnilo více než 780 tisíc lidí na celém světě. Své národní kampaně organizovalo přes 110 zemí, vybíralo se z celkem 360 tisíc návrhů. Zapojili se dokonce lidé hned ze 140 zemí či regionů, což je podle viceprezidentky IAU Debry Elmegreenové úžasné, tím spíše, že každé jméno má vždy význam pro příslušnou kulturu.Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Na Slovensku zabodovala staroslovanská jména Slunce a Jupitera – Chasoň a Kráľomoc. Jde tedy zřejmě o jedno z nejlogičtějších pojmenování onoho systému.

Dále kupříkladu v Irsku zvítězila jména mytologických psů Bran a Tuiren z irské legendy, v Malajsii se lidem nejvíce líbila jména drahých kamenů Baiduri a Intan (česky diamant). V Jordánsku hlasování vyhrála jména starověkých měst a chráněných území Wadirum a Petra.

Ve Francii jako hvězda uspěl Bélénos (bůh lékařství) a jako planeta bohyně světla Bélisama, v Rusku jako hvězda Dombaj (hora v kavkazské oblasti) a jako planeta tamní město Teberda. Američané si zvolili dvojici Nushagak (řeka na Aljašce) a Mulchatna, což je též řeka, která do té první zmíněné v reálu ústí.

V Argentině byl vítězný návrh podán učitelem a vedoucím domorodé mokovijské komunity. Nová jména pro planetu HD 48265b (Naqaya) a hvězdu HD 48265 (Nosaxa) znamenají „bratr-rodina-příbuzný“ (což odkazuje ke všem lidem jako „bratrům“) a jaro či nový rok.

V České republice, která do IAU jako Československo vstoupila v roce 1922, koordinuje projekt Akademie věd ČR, která u příležitosti tohoto vyhlášení výsledků rovněž pořádá tiskovou konferenci.

Cimrman nebyl schválen

Udělování nových jmen exoplanetám se řídilo jednotnými pravidly – návrhy dvojic spolu měly nějak souviset, nesměly se týkat žijících osob nebo osobností, které zemřely před méně než 100 lety (přímo Čapkovo jméno by tím pádem neprošlo), a neměla se navrhovat slova vymyšlená či podobná již existujícím astronomickým názvům planetek neboli asteroidů.

„Proto jsme hned na začátku hlasování museli vyřadit návrhy s Járou Cimrmanem, kterých došlo suverénně nejvíce. Podle Cimrmana se totiž už jmenuje asteroid,“ vysvětlila Ehlerová, která předsedala české komisi pro výběr daného jména.

Odmítl se i poněkud recesistický návrh na dvojici Smažený sýr / Okurkový salát.

S konečným výběrem hlasující veřejnosti je spokojená, pro Novinky dále uvedla, že se jí kromě odkazu na Čapka zamlouvá i větší přesah jména Absolutno, které samo o sobě evokuje nekonečno, tedy vesmír. Ehlerová prý očekávala, že u nás vyhraje buď tato dvojice, nebo Zářící / Ikarie.

Podle IAU bude mít projekt jako takový trvalý dosah, jelikož vítězné názvy budou používány dohromady s existujícím vědeckým označením těles, a to s kreditem osobě, skupině osob či instituci, která je navrhla.

„Astronomická pozorování během poslední generace objevila přes 4000 planet obíhajících kolem hvězd – exoplanet. Počet objevů se zdvojnásobuje každého dva a půl roku a přináší na světlo pozoruhodné planetární populace,“ poznamenal k tomu člen mezinárodní komise pro výběr jména Eric Mamajek, který jinak působí v americké Jet Propulsion Laboratory, kterou pro vesmírnou agenturu NASA provozuje Kalifornský technologický institut.

„Zatímco astronomové katalogizují nové objevy pomocí názvů, které připomínají telefonní čísla, mezi veřejností i vědci samotnými vzrůstá zájem o udělení opravdových jmen, jaká mají například objekty ve Sluneční soustavě,“ dodal.

K silným motivacím pro pátrání po planetách mimo náš solární systém patří také touha zjistit, jestli existuje i jinde svět podobný Zemi a zda je v kosmu život.

Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou navíc viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Zdroj: Novinky.cz
Úvodní ilustrační foto: Pixabay.com